Libor Škácha, Euroskop, 13. 10. 2017
Již tuto neděli si Rakousko zvolí nové složení parlamentu (Národní rady). Ve volebních průzkumech k nadcházejícím předčasným volbám zatím vítězí Rakouská lidová strana (ÖVP), kterou do voleb vede předseda Sebastian Kurz. Teprve jednatřicetiletý ministr zahraničí Kurz by se tak podle dosavadních průzkumů mohl stát nejmladším unijním premiérem. Jakým směrem by se dle něj měla ubírat rakouská zahraniční politika směrem k EU a co od Kurze v této oblasti lze očekávat?
V současnosti jednatřicetiletý Kurz do ÖVP vstoupil již v 16ti letech. V roce 2013 se ve věku dvacet sedm let spolkovým ministrem zahraničí a předsedou lidovců byl zvolen v květnu letošního roku. Mnohými je považován za výjimečný politický talent.
Pakliže se Kurz opravdu stane rakouským kancléřem, může navázat na trend mladých unijních politiků, zmínit lze francouzského prezidenta Macrona či estonského předsedu vlády Ratase (oběma politikům je v současnosti 39 let).
Změny v Lidové straně
Jistou paralelu mezi Kurzem a Macronem lze spatřit i ve způsobu, jakým komunikuje svou stranu směrem k voličům. Macron své hnutí En Marche prezentoval jako nové a otevřené prakticky všem.
Ačkoliv Sebastian Kurz nezaložil novou stranu, po zvolení předsedou nastolil něco podobného. Přiklonil se k reformě uvnitř strany, ve snaze zpřístupnit a otevřít ji pro nové tváře.
Server EUObserver k jeho změnám uvedl, že: „omezil vliv zemských politických organizací a korporativistických organizací, které zastupují farmáře, dělníky a zaměstnance.“ S cílem narušit starý dvoustranický systém rakouské politiky odmítl další koaliční spolupráci se sociální demokracií (SPÖ), i když tyto dvě strany spolu v minulosti několikrát vládly.
Lidovecký lídr Sebastian Kurz během předvolební kampaně. Zdroj: čtk
Příští rakouská vláda a EU
Na příští rakouský kabinet připadá předsednictví Radě EU. Tomu bude alpská země předsedat v druhé polovině roku 2018. V této době by zároveň měly, alespoň dle současných předpokladů, vrcholit vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU.
Kurz prohlásil, že: „Rakousko by se v nich mělo zasadit o co „nejhladší přechod z britského členství v EU na partnerství.“ Požaduje také jasný právní status pro občany Rakouska a dalších unijních zemí žijících ve Spojeném království.
Debata o unijním rozpočtu
Nedílnou součást brexitových jednání tvoří otázky financování a rozpočtu. Po odchodu Británie z EU by dle komisaře pro rozpočet Güntera Oettingera by Unie mohla přijít až o 20 miliard eur.
Kurz ve svém prohlášení k rozpočtové problematice uvedl, že: „Výpadek je potřeba kompenzovat úsporami a reformou. Namísto další zátěže pro daňové poplatníky je potřeba pomýšlet na štíhlejší unii.“
Úspory lze hledat například ve vnitřním fungování Unie. Kurz navrhuje snížení počtu evropských komisařů na polovinu, tedy 14 na místo současných 28. Pro agenturu Reuters řekl, že: „evropští komisaři by měli fungovat na rotačním principu, než na současné bázi, kdy je jeden komisař za jeden členský stát.“
Kurz: EU se musí změnit
Brexit lidovecký politik označil za příležitost k otevřené debatě ohledně toho, jak EU reformovat. Kurz navrhuje, aby Unie posílila subsidiaritu, tedy stáhla se z méně důležitých oblastí, které mohou být spravovány z národní či regionální úrovně, a naopak posílila v celoevropských oblastech, jako je např. bezpečnost.
Po brexitu se Unie se dle něj „nesmí stát menší a slabší.“ „EU se musí stát silnější, zejména v otázkách zahraniční politiky, bezpečnosti či obrany,“ prohlásil rakouský ministr zahraničí.
V otázkách bezpečnosti a vnitra Kurz prosazuje posílení spolupráce v oblasti externí ochrany hranic či restriktivnější imigrační politiku. ÖVP se pod vedení Sebastiana Kurze stala méně proevropskou. Jistým důkazem může být i to, že lidovci v průzkumech odebrali hlasy euroskeptické Svobodné straně Rakouska (FPÖ).
Pokud se tak Kurz dle současných volebních modelů skutečně stane kancléřem, s velkou pravděpodobností lze očekávat opatrnější přístup k evropské integraci. Jak moc tomu skutečně bude, záleží na tom, jak novou vládu sestaví a bude-li v ní přítomna i FPÖ.
Autor: Libor Škácha, Euroskop
