Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Směrnice o vysílání pracovníků se nebude vztahovat na kamiony

Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 10. 2017
traffic

Zemím EU se po dlouhém vyjednávání podařilo najít kompromis v otázce novely směrnice o vysílání pracovníků. Na twitteru to oznámila komisařka pro zaměstnanost a sociální věci Marianne Thyssenová a ČTK to potvrdila česká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Kamionové dopravy se směrnice zatím týkat nebude.

Vyslaní pracovníci jsou zaměstnanci, které jejich zaměstnavatel vyslal do jiného členského státu EU za účelem dočasného výkonu práce. Novelou směrnice z roku 1996, která podmínky vysílání upravuje, se země neúspěšně zabývaly už přes rok a půl.

Překonat patovou situaci se povedlo až v pondělí po více než 12 hodinách jednání estonskému předsednictví, které v průběhu dne nabídlo podle diplomatů řadu podob možného kompromisu. "Jsme s výsledkem spokojeni, máme velmi širokou podporu," uvedl na závěrečné tiskové konferenci estonský ministr práce Jevgenij Ossinovski.

K definitivní podobě měly přesto některé státy výhrady. Podle agentury Reuters s výsledkem nesouhlasí Maďarsko, Litva, Lotyšsko a Polsko. Irsko, Británie a Chorvatsko se také nakonec podpory zdržely.

Pravidla pro vyslané pracovníky budou nově platit 18 měsíců


Doba, po kterou se mají pravidla na vyslané zaměstnance vztahovat před tím, než se jich začnou plně týkat pracovní pravidla země, v níž působí, se nově zkrátí z 24 měsíců na 18, respektive na 12 a případně dodatečných šest měsíců.

Na tři roky byla nakonec stanovena doba, kterou budou mít země na to, aby se po přijetí na nová pravidla připravily. Podle Thyssenové jde o vyvážený kompromis.

Silniční dopravy se směrnice zatím netýká


Nová podoba pravidel se nebude vztahovat na silniční dopravu do chvíle, než začnou platit nyní prodiskutovávaná pravidla z takzvaného silničního balíčku. "To dává ministrům dopravy více času na diskusi o vyslaných řidičích," podotkl zástupce předsednického Estonska Ossinovski.

Pro země střední a východní Evropy, ale podle serveru EUObserver.com například také pro Španělsko, byla otázka nákladní automobilové dopravy klíčová a požadovaly, aby byla ze směrnice vyňata. „Státy jako Francie a Německo za námi přišly a navrhly kompromis. Na jejich poměry hodně ustoupily," poznamenala po konci jednání česká ministryně práce

Vyslaní pracovníci by neměli dostávat nižší mzdy než místní


O zpřísnění podmínek vysílání pracovníků usilovaly především staré členské státy v čele s Francií. Levnější pracovní síla z východu podle nich snižuje úroveň mezd a sociální standardy. Nové členské země včetně České republiky měly naopak obavy, že by změny mohly ohrozit jejich firmy.

V současnosti zaměstnavatel nemusí zaměstnanci vyplatit více než minimální mzdu státu, kam je vyslán. Podle dat Komise si tak vyslaní pracovníci v zahraničí vydělají často až o 50 procent méně než místní pracovníci.

Evropská komise proto přišla v březnu 2016 s návrhem, podle nějž by firmy nově musely v cizině dodržovat tamní legislativu ohledně bezpečnosti práce a zdravotních standardů, minimální mzdu či kolektivní smlouvy. Vyslaní pracovníci by neměli dostávat výrazně nižší mzdy, než je průměr v daném sektoru a státu, měli by mít také nárok na všechny příplatky, které se v zemi jejich působení vyplácejí.

Autor: Euroskop