Evropská komise, Euroskop, 14. 11. 2017
Dosažené vzdělání studentů v EU silně závisí na jejich sociálně-ekonomickém prostředí. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou vydala Evropská komise 9. listopadu. Podle jejích výsledků má 33 % žáků z nejvíce znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí špatné výsledky, z těch lépe postavených jen 7,6 %. Zpráva také uvádí, že v České republice se rapidně zvyšuje podíl 15letých, kteří dosahují podprůměrné výsledky ve čtení (ze 17 % v 2013 na 22 %).
Evropská komise zveřejnila minulý týden výsledky 6. výroční zprávy „Monitor vzdělání a odborné přípravy v Evropě“. Zpráva na základě nejrůznějších údajů ukazuje vývoj systémů vzdělávání a odborné přípravy v EU, měří pokrok jednotlivých členských států a analyzuje hlavní problémy.
Dne 25. ledna 2018 se bude konat vůbec první summit EU o vzdělávání, kde se problematikou budou zabývat zástupci členských států na vysoké úrovni.
Největším problémem je nerovnost
Z výsledků zprávy vyplývá, že národní vzdělávací systémy stále více podporují začleňování a jejich efektivita se zvyšuje. Problémem ale zůstává nerovnost – dosažené vzdělání studentů v EU silně závisí na jejich sociálním prostředí a finanční situaci. Podle výzkumu má 33,8 % žáků z nejvíce znevýhodněného sociálně ekonomického prostředí špatné výsledky, zatímco u žáků z lépe sociálně postavených rodin jde pouze o 7,6 %.
Dosažené vzdělání pak významně určuje budoucí sociální postavení. Mezi lidmi od 15 do 64 let je nezaměstnanost mnohem vyšší u těch, kdo mají jen základní vzdělání, než u lidí s terciárním vzděláním (16,6 % oproti 5,1 %). Lidé, kteří mají pouze základní vzdělání, jsou téměř třikrát pravděpodobněji ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, než lidé s terciárním vzděláním.
Podle nejnovějších údajů bylo v roce 2016 zaměstnáno jen 44 % mladých lidí ve věku 18–24 let, kteří ukončili školní docházku s nižším stupněm středního vzdělání.
Žáci v ČR dosáhli v roce 2016 horších výsledků v přírodních vědách i ve čtení; výsledky se ale zhoršily i v rámci celé EU. Zdroj: Evropská komise
V nevýhodě jsou zvláště lidé narození mimo EU
Zvláště zranitelní jsou lidé narození mimo EU, kteří jsou často znevýhodněni. Například tím, že mají chudé rodiče s nízkým vzděláním, nemluví doma místním jazykem, mají přístup k menšímu množství kulturních zdrojů, trpí izolací a jejich sociální síť v zemi imigrace je slabá.
U mladých lidí z prostředí přistěhovalců je vyšší riziko, že budou mít ve škole špatné výsledky a předčasně ukončí školní docházku. V roce 2016 mělo pouze nízkou kvalifikaci (maximálně nižší střední vzdělání) 33,9 % lidí ve věku 30–34 let, kteří žijí v EU, ale narodili se mimo ni. U jejich vrstevníků narozených v EU se to týkalo jen 14,8 %.
Výsledky žáků se zhoršily v ČR i celé Evropě
Jedním z cílů EU na rok 2020 je snížit podíl 15letých žáků, kteří mají nedostatečné výsledky v základním čtení, matematice a přírodních vědách, na 15 %. EU jako celek se však ve skutečnosti tomuto cíli vzdaluje, a to zejména v oblasti přírodních věd, kde se počet žáků s nedostatečnými výsledky zvýšil z 16 % v roce 2012 na 20,6 % v roce 2015.
Podíl žáků EU, kteří dosahují podprůměrných výsledků, se zvýšil v oblasti přírodních věd (o 4 %) i u čtení (o téměř 2 %). Zdroj: Pexels.com
Výsledky se zhoršily i u žáků v České republice. Podíl těch, kteří dosáhli nedostatečných výsledků v základním čtení, se zvýšil z 16,9 % v roce 2013 na 22 % v roce 2016. U přírodních věd mělo nedostatečné výsledky v roce 2016 20,7 %, o tři roky dříve se přitom jednalo o 13,8 %. Bez větší změny zůstaly pouze výsledky žáků v matematice, které byly nedostatečné u 21 % v roce 2013 a 21,7 % v roce 2016.
Dobře dopadlo Česko v oblasti zaměstnanosti čerstvých absolventů, která je na evropské poměry relativně vysoká. Od roku 2013 se navíc zvýšila z 80,4 % na 86,7 % v roce 2016.
Autor: Euroskop
