Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

ČR využívá energii z pevných paliv 2x více, než je průměr EU

Tereza Chlebounová, Evropská komise, 29. 11. 2017
uhlí

Česká republika má menší podíl energie z obnovitelných zdrojů, než je evropský průměr, a naopak dvojnásobný podíl energie z pevných paliv. Vyplývá to ze srovnání, které zveřejnila minulý týden Evropská komise. To je součástí třetí zprávy, která mapuje pokrok EU na cestě k dosažení energetické unie.

Evropská komise vydala 24. listopadu v pořadí třetí zprávu o pokroku v dosažení evropské energetické unie. Její součástí je srovnávací přehled, který ukazuje, jak se státům EU daří připravovat svoje národní plány pro energetiku a ochranu klimatu, které mají být hotové začátkem příštího roku. Plány mají přispět k lepší koordinaci a spolupráci v rámci Unie.

Třetí zpráva o stavu energetické unie


ČR využívá více uhlí a méně obnovitelné zdroje


Ze zprávy vyplývá, že Česká republika má nižší podíl energie z obnovitelných zdrojů (9,8 %), než je evropský průměr (13 %). Česko také používá ve srovnání s průměrem EU dvojnásobek pevných paliv jako je uhlí, koks, brikety či dřevo. Zatímco celoevropský průměr činí 16,2 %, v ČR tvoří pevná paliva 38,1 % celkové spotřeby.

Pozitivní zprávou je, českým spotřebitelům výrazně klesly poplatky za změnu dodavatele plynu či elektřiny mezi lety 2011 a 2015 – z 12,5 % na 5,9 % v případě plynu a ze 7,4 % na 3,6 % v případě elektrické energie.

Srovnávací přehled týkající se České republiky je k dispozici zde.

ČR využívá 38,1 % energie z pevných palivCesko vybočuje z evropského průměru zejména vysokým podílem využívání pevných paliv k výrobě energie. Je také oproti průměru EU více závislé na importu surovin z Ruska. V roce 2015 například pocházelo 65,5 % zemního plynu dovezeného do ČR z Ruské federace, zatímco evropský průměr činil 37,3 %. Zdroj: Pxhere.com

Společné energetické projekty zobrazuje interaktivní mapa


Součást zprávy vydané Komisí tvoří seznam 173 takzvaných evropských energetických projektů společného zájmu. Jde o110 projektů v oblasti elektroenergetiky, 53 plynových projektů a poprvé také 6 týkajících se ropovodů.

Tyto projekty mají zrychlené povolovací procesy a přístup k dalšímu financování z evropského rozpočtu.

Interaktivní mapu si můžete prohlédnout zde.

Hlavní problémem zůstává přizpůsobení infrastruktury


Cílem energetické unie má být propojení trhů členských zemí tak, aby mezi nimi mohly energie bez překážek proudit, v případě nedostatečných dodávek by si státy mohly vzájemně vypomáhat a zároveň by docházelo ke snižování emisí skleníkových plynů.

Komise ve zprávě uvádí, že bylo již dosaženo značných úspěchů, nedostatky ale přetrvávají v rozvoji a přeměně infrastruktury, a to zejména v oblasti elektřiny. Komise proto souběžně s vydáním zprávy přijala sdělení, ve kterém stanovila úkol propojit 15 % elektroenergetických soustav do roku 2030.

Autor: Euroskop

Další články v rubrice

Macron a Merkelová se před summitem shodli na reformách EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 22. 6. 2018

Ministři projednají energetickou účinnost či obnovitelné zdroje

Jakub Černohorský, Úřad vlády, 11. června 2018