Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Na jaké priority se zaměří bulharské předsednictví v Radě EU?

Petr Pospíšil, Euroskop, 3. 1. 2017
Národní palác kultury, Sofie

Od 1. ledna 2018 poprvé v historii převzalo předsednictví v Radě EU Bulharsko. V předsednické trojici Bulharsko přebírá pomyslnou štafetu po Estonsku a 1. července na bulharské předsednictví naváže Rakousko. Jaké jsou cíle a priority Sofie pro nadcházejících šest měsíců?

Bulharské předsednictví si zvolilo čtyři prioritní oblasti. Těmi jsou hospodářský růst a sociální koheze, stabilní a bezpečná Evropa, Západní Balkán a digitální ekonomika. Výběr těchto prioritních oblastí odráží mix aktuálních výzev evropské integrace a témat, v nichž Bulharsko může nabídnout vlastní zkušenosti.

Klíčová bude diskuze o novém víceletém finančním rámci


Ústředním tématem prvního okruhu - Hospodářský růst a sociální koheze – bude diskuze o podobě unijního rozpočtu (víceletého finančního rámce) po roce 2020. V návaznosti na to si Sofie vytkla za cíl podrobně se věnovat budoucí podobě dvou z nejdůležitějších unijních politik – kohezní politice a společné zemědělské politice. Zejména první jmenovaná je ústředním nástrojem zajišťování hospodářského sbližování členských zemí EU.

V ekonomické oblasti je také ambicí bulharského předsednictví pokračovat ve vytváření bankovní unie a unie kapitálových trhů. Pozornost bude věnována i aspektům, jako jsou zaměstnanost a zvyšování kvalifikace a konkurenceschopnosti mladých lidí či oběhové ekonomice.

Sofie chce reformovat společný evropský azylový systém


V rámci oblasti stability a bezpečnosti si Sofie předsevzala ambiciózní cíl přispět k udržitelné migrační politice, jejíž součástí bude například zvýšení efektivity návratové politiky a v souvislosti s tím užší spolupráce se třetími zeměmi či zkvalitnění ochrany vnějších hranic Unie. Bulharsko by rádo rovněž pokročilo s reformou společného evropského azylového systému.

Program bulharského předsednictví též deklaruje záměr připravit spuštění činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, institutu, který se většina členských států (byť ne všechny) rozhodla zavést v režimu posílené spolupráce.

Bulhaři chtějí podpořit spoupráci se Západním Balkánem


Z výčtu bezpečnostních předsevzetí nastupujícího předsednictví největší pozornost budí snaha rozvíjet v loňském roce aktivovanou iniciativu „stálé strukturované spolupráce" (PESCO), spočívající v užší spolupráci 25 členských zemí EU v obranné oblasti.

Svoji geograficky danou znalost regionálních podmínek hodlá Bulharsko zhodnotit prostřednictvím třetího okruhu priorit, jímž jsou perspektivy rozšíření EU na Západním Balkáně. V únoru letošního roku vydá Komise strategii, jež má specifikovat podmínky a proces vedoucí k přistoupení Srbska a Černé Hory k EU. 17. května pak bude bulharská metropole hostit neformální summit Evropské rady věnovaný tématu Západního Balkánu.


V digitalizaci Bulharsko naváže na estonskou iniciativu


Bulharsko mimo jiné slibuje posílit provázanost regionu Západního Balkánu s Unií prostřednictvím dopravních, komunikačních, energetických či digitálních sítích, ale kooperace má být posílena například i v oblasti vzdělávání. Konkrétním cílem pak je zavedení evropských roamingových pravidel v zemích Západního Balkánu a rozšíření širokopásmového připojení k internetu.

Co se týče digitalizace, bulharské předsednictví bude navazovat na úsilí, které v této oblasti vynaložilo Estonsko, předsedající Radě EU během předcházejícího půlroku. Hlavní výzvy a plány představuje dokončení jednotného digitálního trhu, aktualizace regulačního rámce pro telekomunikace, ale též posílení ochrany osobních údajů, směrnice o autorském právu či balíček opatření týkající se kybernetické bezpečnosti.

Autor: Petr Pospíšil, Euroskop

Další články v rubrice

Maďarsko o víkendu zvolí nový parlament

Libor Škácha, Euroskop, čtk, 6. 4. 2018