Tereza Chlebounová, Euroskop, 4. 1. 2018
V roce 2016 vynaložili lobbisté rekordní sumu 1,7 miliard eur, aby v Evropské unii prosadili své zájmy. Podle serveru Politico.eu pocházelo 95 % této částky ze zemí, které se staly členy EU před rokem 2004. Lobbistické organizace sídlící v státech střední a východní Evropy vynaložily na ovlivňování evropské politiky jen 5 % celkové sumy. Vyplývá to z analýzy, kterou server provedl na základě dat z rejstříku transparentnosti EU.
Státy střední a východní Evropy si podle serveru Politico často stěžují na to, že dominantní vliv v Evropské unii mají staré členské země. Nedávno se tyto stížnosti objevily například v souvislosti s přesunem dvou evropských agentur z Londýna, které připadly Francii a Nizozemsku. Očekávalo se přitom, že v zájmu vyváženosti bude alespoň jedna z nich sídlit mimo západní země EU.
Stížnosti nových členů na převažující západní vliv v Unii dává server Politico do souvislosti s daty z evropského rejstříku transparentnosti. Ta ukazují, kdo v Bruselu lobbuje za své zájmy a za kolik peněz. Vyplývá z nich, že lobbistické organizace se sídlem v zemích, které se staly členy Unie až po roce 2004, v loňském roce utratily pouhých 5 % celkové sumy vynaložené na prosazování zájmů v EU. Naopak 95 % utracených peněz za lobbing připadá na západní členy Unie.
Podle dat z rejstříku transparentnosti vynaložily v loňském roce nejvíce peněz lobbistické organizace sídlící v Belgii, a to 427 milionů eur. Druhé místo obsadily lobbistické instituce se sídlem v Německu (181 milionů eur), následované Británií (154 milionů eur)a Francií (106 milionů eur). Do první desítky se ale nedostal ani jeden stát, který vstoupil do EU po roce 2004.
Země střední a východní Evropy v lobbingu v EU zaostávají. Zatímco organizace se sídlem v Belgii na prosazení svých zájmů loni vynaložily 427 milionů eur, ty české sotva 1 % této částky. Zdroj: Pxhere.com
Lobbistické organizace z ČR jsou podle výdajů na 20. místě v EU
Z nových členských zemí vynaložily na lobbing nejvíce peněz organizace se sídlem v Polsku. Jedná se ale o pouhých 17,8 milionů eur, což je menší celková částka než v případě Dánska, Rakouska nebo třeba Portugalska. Polsko je přitom státem se šestou největší populací v EU.
Lobbistické organizace sídlící v České republice vydaly v roce 2016 jen 4,1 milionu eur, čímž se ČR zařadila na 20. místo z celkových 28 zemí EU. Za Českem se umístily Slovensko (3,8 milionu eur), Kypr (3,3 milionu eur), Bulharsko (2,5 milionu eur), Slovinsko a Lotyšsko (obě 1,9 milionu eur), Estonsko (1,4 milionu eur), Chorvatsko (1 milion eur) a Malta (0,8 milionu eur).
Země střední a východní Evropy nejsou zvyklé lobbovat
Podle serveru Politico mohou mít na tento stav vliv například kulturní rozdíly, které mezi státy panují. Některé země, zejména Británie, mají velmi dlouhou tradici lobbingu, zatímco jiné se to teprve učí. Lobbistické organizace ve starých členských státech mají také často k dispozici nejenom větší zkušenosti, ale i větší zdroje k ovlivňování politických procesů.
Podle české europoslankyně Martiny Dlabajové (ANO 2011) lobbing není zakořeněn v místním politickém systému. „Pořád jsme nepochopili, že vyjednávání a předávání informací těm, kdo vytvářejí politiku, je klíčové, pokud chcete, aby byl váš hlas slyšet,“ cituje europoslankyni server Politico.
Mezi nejsilnější lobbisty patří Google, Microsoft nebo Shell
Nerovnováha existuje i mezi typem lobbistických organizací v rámci EU. Převážná část peněz ovlivňujících rozhodování evropských institucí plyne z velkých korporátních firem, obchodních sdružení a konzultantských společností. Naproti tomu třeba na neziskové organizace připadá pouze 19 % celkových výdajů na lobbing.
Mezi 20 nejsilnějších lobbistů z hlediska výdajů patří firmy jako je třeba Google, Microsoft, ExxonMobil nebo Shell. Nejsilnější společnosti či asociace utrácí za hájení svých zájmů víc peněz než všechny lobbistické organizace z ČR dohromady. Žebříčku vévodí Rada sdružení evropského chemického průmyslu, která v loňském roce vynaložila na lobbing 12,1 milionu eur.
Rejstřík transparentnosti eviduje, kdo jaké zájmy sleduje
Zájmové skupiny v EU eviduje rejstřík transparentnosti, který provozuje společně Evropská komise a Evropský parlament. Rejstřík má poskytnout přehled, jaké zájmy kdo sleduje a za kolik peněz. K 19. prosinci v něm bylo zapsáno celkem 11572 subjektů, z toho 5715 interních lobbistů a obchodních, podnikových nebo profesních sdružení.
Rejstřík transparentnosti funguje na dobrovolné bázi, přístup ke komisařům a výše postaveným evropským úředníkům však mají pouze lobbisté, kteří jsou v něm evidováni. K níže postaveným úředníkům se lze dostat i bez registrace. Podle informací serveru Euractiv.com je v současnosti na stole návrh, který by měl současný stav zpřísnit. Bez registrace by lobbisté nově neměli přístup k žádným členům Evropské komise, Evropského parlamentu ani Rady EU.
Počet lobbistických organizací zapsaných v rejstříku transparentnosti v posledních letech strmě roste. Letos jich bylo 35krát více než v roce 2008, kdy vznikl rejstřík zástupců zájmových skupin. Ten byl pak v roce 2011 rozšířen do podoby rejstříku transparentnosti.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
