Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

V Německu začaly další rozhovory o nové vládě

Libor Škácha, Euroskop, 8. 1. 2018
Merkelová a Schulz

V neděli 7. ledna začala v Německu jednání o možné povolební spolupráci. Jsou součástí plánovaných rozhovorů mezi zástupci CDU, CSU a SPD. Kancléřka Merkelová, které se nepodařilo sestavit koaliční vládu s FDP a Zelenými, se tak pokusí obnovit „velkou koalici“, která Spolkové republice vládla v předchozích čtyřech letech. Rozhovorů se kromě kancléřky zúčastní také předseda sesterské CSU Horst Seehofer a šéf sociálních demokratů (SPD) Martin Schulz. 

Ačkoliv sociální demokraté, kteří ve volbách dosáhli svého nejhoršího výsledku v historii spolkové republiky, původně ohlásili odchod do opozice, nakonec se rozhodli k rozhovorům přistoupit.

Tato prvotní jednání, častokrát označované jako tzv. sondovací rozhovory, zpravidla předchází vlastnímu koaličnímu vyjednávání. Jde zde především o to rámcově představit priority jednotlivých lídrů a politických stran. Představitelé se setkali již 3. ledna, aby se připravili na začátek jednání, který se v neděli uskutečnil.

Před včerejším zahájením rozhovorů kancléřka k možným výsledkům uvedla: „Myslím, že se to může podařit, budeme pracovat velmi rychle, velmi intenzivně“.

Krach rozhovorů může vyústit v předčasné volby


S ohledem na neúspěch předchozích koaličních vyjednávání se vznik velké koalice jeví jako poslední možná varianta. V případě jejího neúspěchu by Německu musela vládnout buď menšinová koalice, nebo by jej čekaly předčasné volby.

Případný krach může přijít hned na několika klíčových bodech. Mimo domácí otázky týkající se daní či regulací se může stát Německu osudné téma evropské politiky či migrace.

Angela Merkelová a Martin Schulz

Angela Merkelová a Martin Schulz před zahájením rozhovorů o možné koaliční spolupráci. Zdroj: čtk
 

Štěpné linie mezi stranami


Pravděpodobně největší rozdíly jsou mezi bavorskou CSU a Schulzovými sociálními demokraty.

SPD by ráda zvýšila daně pro nejbohatší vrstvy a omezila to, jakým způsobem se velké společnosti vyhýbají placení korporátních daní.

Naopak bavorská CSU by ráda korporátní daně snížila, s čímž SPD nesouhlasí. Mimo rozpory v sociální politice se představy lídrů míjí i např. v otázkách regulací, které by CSU ráda omezila.

Evropská politika bude klíčové téma


Ačkoliv všechny tři subjekty zastávají proevropskou politiku, liší se v tom, jak úzká by unijní spolupráce měla být.

Martin Schulz, bývalý předseda Evropského parlamentu, oproti CSU, hájí silné integrační postoje a jeho SPD podporuje kroky návrhy prezidenta Macrona na reformu EU (vznik vlastního rozpočtu eurozóny, společného ministerstva financí atd.). 

V migrační politice zastává striktní linii bavorská CSU, která dlouhodobě kritizuje „politiku otevřených dveří“ z let 2015-2016. Částečně je to reakce na fakt, že přes tuto spolkovou zemi do Německa vstoupila většina z 1,3 milionu žadatelů o azyl, kteří od roku 2015 přišli.

Žádné komentáře pro média

Za kořeny neúspěchu listopadových jednání o koalici někteří politici označili úniky informací a veřejná vyjádření některých představitelů zúčastněných stran, které měly snížit důvěru v koaliční jednání.

Z tohoto důvodu se Merkelová, Seehofer a Schulz dohodli na tom, že: „ se v průběhu sondovacích rozhovorů nebudou účastnit rozhovorů nebo objevovat v televizních debatách.“

Sondovací rozhovory CDU/CSU a SPD chtějí ukončit již ve čtvrtek, popř. v pátek. O zahájení jednání o konkrétní podobě koaliční smlouvy by pak rozhodovala předsednictva CDU a CSU a stranický sjezd SPD, který je plánován na 21. ledna.

Autor: Libor Škácha, Euroskop