Euroskop, čtk, 27. 2. 2018
Nástup nové vlády premiéra Mateusze Morawieckého v Polsku přinesl začátek skutečného dialogu mezi Varšavou a Evropskou komisí o stavu právního státu v zemi. Novinářům to po dnešním prvním jednání zemí EU o věci řekl první místopředseda komise Frans Timmermans. Dodal ale, že dialog je v zásadě užitečný jen ve chvíli, kdy přináší výsledky, a on tak nyní čeká na dokumenty a návrhy z Varšavy, které budou reagovat na poslední prosincovou sérii doporučení komise.
Evropská komise před Vánoci oznámila, že podle jejího názoru by kvůli reformě soudnictví v Polsku mohl být ohrožen právní stát, a obrátila se na členské země unie, aby její pohled potvrdily. Poprvé tak spustila postup podle sedmého článku unijní smlouvy, na jehož konci může být teoreticky Polsko zbaveno hlasovacích práv v Radě EU. Ministři pro evropské záležitosti dnes poprvé o věci mluvili a především si vyslechli Timmermansovo zdůvodnění postupu unijní exekutivy.
Chmelař: Postup zaručující garanci vlády práva je potřeba
Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař po jednání novinářům řekl, že podle zemí bloku je obecně existence postupu zaručujícího garanci vlády práva potřeba. „Závisí na tom nejen fungování vnitřního trhu, ale i justiční spolupráce. V této věci je i ČR toho názoru, že ta procedura je správná,“ poznamenal.
V konkrétním polském případě se podle něj od nástupu nové vlády uskutečnila řada jednání a další se chystají na počátek března mezi premiérem Morawieckým a šéfem komise Junckerem. „Opravdu očekáváme nějaké konkrétní výsledky. Řada zemí říkala, že nestačí dialog, že jsou třeba konkrétní návrhy na řešení situace,“ uvedl Chmelař.
Státní tajemník pro EU Aleš Chmelař diskutuje na okraj jednání Rady s německým státním tajemníkem Michaelem Rothem. Zdroj: Rada EU
Česko podle něj souhlasí s analýzou, že reforma justice v Polsku je problematická. „Ale je to samozřejmě politicky citlivá záležitost a my nechceme, aby procedura byla kontraproduktivní a přílišný tlak na Polsko nevedl k opačnému efektu,“ poznamenal.
Timmermans dnes zdůraznil, že Evropská komise v žádném případě nezpochybňuje právo libovolné členské země reorganizovat si domácí soudní systém. „Pro to mohou být samozřejmě velmi dobré důvody. Ale potřeba reformy nesmí být omluvou k posilování politické kontroly na soudní mocí. Soudy musí zůstat nezávislé,“ prohlásil dnes Timmermans.
Jaký bude další postup?
V proceduře, kterou komise spustila v prosinci tím, že věc předala členským zemím, musí státy nejprve rozhodnout, zda pohled komise na ohrožení vlády práva v Polsku sdílí. To se nestane hned, nyní země čekají do 20. března na polskou reakci na poslední sadu doporučení komise.
Rozhodnutí by následně mělo padnout většinovým hlasováním poté, co Rada EU zjistí pohled europarlamentu a vyslechne postoj dotčeného státu. Potřeba je souhlas čtyř pětin států, tedy 22 zemí. Následně může Rada EU vydat svá vlastní doporučení k tomu, co by měl stát k ochraně právního státu udělat.
Pak, pokud to navrhne třetina členských států, mohou země rozhodnout, že v Polsku je skutečně vláda práva systematicky porušována. Toto hlasování musí být jednomyslné a Maďarsko opakovaně uvádí, že bude stát na polské straně. Další kroky jsou tak s ohledem na maďarský postoj jen teoretické. Jde především o následné většinové rozhodnutí unijních zemí, že Polsku jsou odebrána některá práva, v první řadě možnost hlasovat v ministerských radách EU.
Autor: Euroskop
