Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Spolkový sněm dnes zvolí Angelu Merkelovou kancléřkou

Euroskop, čtk, 14. 3. 2018
Angela Merkelová

Až bude dnes, tedy ve středu 14. března 2018, Spolkový sněm volit kancléřku, bude na první pohled vše jako před čtyřmi lety - šéfkou vlády se znovu stane Angela Merkelová, která znovu usedne v čele velké koalice CDU/CSU a SPD. Ve skutečnosti ale jen máloco zůstává stejné. Merkelová se bude v parlamentu opírat o výrazně slabší většinu, personální složení její velké koalice je k nepoznání a ona sama zřejmě nezadržitelně míří ke konci politické kariéry.

Když Merkelová v září 2013 vyhrála parlamentní volby, byla na politickém vrcholu - konzervativní unie CDU/CSU zvítězila už potřetí v řadě, přičemž dostala 41,5 procenta hlasů. Díky nejlepšímu volebnímu výsledku od roku 1990 málem obsadila nadpoloviční většinu křesel ve Spolkovém sněmu a mohla si do značné míry diktovat koaliční podmínky.

Po loňských volbách byla i v důsledku migrační krize a vzestupu populistů situace dramaticky odlišná. CDU/CSU sice znovu vyhrála, ale zároveň zaznamenala nejhlubší propad ve svých dějinách, když obdržela 32,9 procenta hlasů.

Historicky špatnému výsledku se nevyhnula ani koaliční sociální demokracie, která dostala jen 20,5 procenta hlasů. Do parlamentu navíc zamířily hned čtyři další strany v čele s protestní Alternativou pro Německo (AfD).

 

Původní plán vládnout s FDP a Zelenými


Většina velké koalice se tak smrskla z téměř 80 procent křesel v parlamentu na 56, což řada politiků i pozorovatelů vnímala jako jasný signál, že si voliči pokračování velké koalice nepřejí.

CDU/CSU proto začala jednat o vládě v dosud nevyzkoušené konstelaci se svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými, rozhovory však v listopadu zkrachovaly.

 

Staronová koaliční většina výrazně oslabí


Merkelové, kterou volební propad i neúspěch koaličního vyjednávání znatelně oslabily, tak nezbylo než znovu hledat shodu na vládě s SPD. Jak sociální demokraté, kteří původně vstup do další velké koalice vylučovali, tak konzervativní unie už během koaličního vyjednávání neustále zdůrazňovali, že nový kabinet nesmí být jen pokračováním dosavadní vlády, ale musí přinést zásadní změnu, a to personální i obsahovou.

Po personální stránce bude skutečně nová vláda výrazně odlišná - na svých postech zůstanou pouze ministryně obrany Ursula von der Leyenová (CDU) a ministr pro rozvojovou spolupráci Gerd Müller (CSU).

Místo v kabinetu změní trojice jeho dosavadních členů, všichni ostatní budou noví. Ve vládě, která bude omlazená, budou chybět donedávna klíčoví politici jako někdejší ministr financí Wolfgang Schäuble, ministr vnitra Thomas de Maiziére (oba CDU) nebo ministr zahraničí Sigmar Gabriel (SPD).

 

Klíčovými tématy budou školství, sociální politika či digitalizace


O zásadních změnách hovoří trojice stran i pokud jde o program velké koalice, která se chce soustředit především na větší podporu školství, sociální a bytové oblasti nebo digitalizace. Opozice ale tvrdí, že se o zásadních reformách mluvit nedá, spíše jde podle ní o pokračování dosavadní politiky s větším množstvím peněz.

Podle některých pozorovatelů to odpovídá politickému naturelu Merkelové, která je známá pragmatickým řešením problémů, nikoli vizemi hlubokých reforem.

Kancléřkou bude Merkelová zvolena již počtvrté. S podporou téměř 75 procent poslanců jako v roce 2013 ale tentokrát rodačka z Hamburku rozhodně počítat nemůže. Musí naproti tomu podle mnoha odborníků počítat s tím, že toto volební období bude jejím posledním v čele vlády.

Autor: Euroskop