Euroskop, čtk
Evropská komise v tomto týdnu představila návrh na budoucí podobu dlouhodobého rozpočtu EU, tzv. víceletého finančního rámce (VFR) pro léta 2021–2028. Ten počítá se sedmiletým rozpočtem ve výši 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů korun). Již nyní je jasné, že financování některých politik bude pravděpodobně nutné zrevidovat. Jakým způsobem se rozpočet vyrovná s odchodem Spojeného království z EU a o které kapitoly se mezi členskými státy povedou nejtvrdší jednání?
Při debatách o rozpočtu lze očekávat, že se budou střetávat zájmy čistých plátců a příjemců, zemí severu a jihu a západního a východního křídla Unie.
Návrh rozpočtu, který představili v Evropském parlamentu předseda Jean-Claude Juncker a komisař pro rozpočet Günther Oettinger, odpovídá přibližně 1,11 % hrubého národního důchodu (HND) všech unijních zemí.
Předseda Juncker v Parlamentu při jeho prezentaci připomněl, že na období 2021–2028 se rozpočet musí obejít již bez britského příspěvku a k předloženému dokumentu dodal: „Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem.“
Zvýšení nad 1 % HND se však nezamlouvá všem, zejména bohatším zemím, kterým tak narostou příspěvky.
Kritika předloženého návrhu
Proti navýšení rozpočtu se již vymezil nizozemský premiér Mark Rutte, který nepřijatelnost návrhu odůvodnil příliš velkým nárůstem nizozemských odvodů do společného rozpočtu. Domnívá se totiž, že: „že menší EU, která zbyde po odchodu Británie, musí znamenat také menší rozpočet“.
Nizozemsko, jedna z nejbohatších unijních zemí, společně také se Švédskem, Dánskem či Rakouskem, patří do skupiny tzv. čistých plátců.
K rozpočtu má výhrady také rakouský kancléř Sebastian Kurz. A ačkoliv v komisním návrhu vidí „pozitivní prvky“, současnou podobu označil „daleko od přijatelného řešení“. Také Kurz zastává názor, že EU by po brexitu měla být štíhlejší, úspornější a efektivnější.
Finanční výpadek po brexitu
Nové financování po odchodu Británie Komise hodlá řešit např. úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“.
Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen a po brexitu Komise plánuje zrušit všechny slevy, které členské země dojednaly. Komise dále přišla s plánem na nové vlastní zdroje rozpočtu.
Potenciál vidí v příjmu ze systému obchodování s emisemi nebo vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech. Tyto a další nové zdroje mají představovat 12 % rozpočtu.
Komisař G. Oettinger a předseda J.-C. Juncker během prezentace návrhu víceletého finančního rámce.
Zdroj: ČTK
Škrty v zemědělské a kohezní politice
Kapitola pro společnou zemědělskou politiku počítá se škrty ve výši asi 5 %. S tím již nesouhlas vyslovila Francie, která k nim dodala, že „takto drastické a masivní snížení je nemyslitelné a Francie nemůže souhlasit s žádným snižováním prostředků pro zemědělce.“
Aby zabránila krácení prostředků pro zemědělce, je Francie, slovy prezidenta E. Macrona, „připravena zvýšit svou část příspěvku do evropského rozpočtu,“ jak nedávno francouzský prezident poznamenal ve svém projevu na půdě Parlamentu.
Kapitola fondů, resp. kohezní politiky, předpokládá snížení výdajů o 7 %. S tím naopak nebudou souhlasit země východního křídla Unie, které z politiky soudržnosti těží nejvíce, včetně zemí Visegrádské skupiny.
Posílení výdajů na bezpečnost a obranu
Navýšení prostředků se naopak počítá pro kapitoly bezpečnostní politiky a obrany. Více peněz má jít na ochranu vnějších hranic, což vítají především jižní státy, nejvíce zasažené migrační krizí.
Návrhu má také výrazně navýšit kapacity Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kterou čeká personální posílení.
Dalšími prioritami, které by měly být více podporovány, jsou investice do výzkumu a inovací, a dále pak také oblast digitální ekonomiky.
Další postup a možná úskalí při schvalovací proceduře
O návrhu komise nyní bude jednat Evropský parlament a jednomyslně se na něm musejí shodnout i členské země. Debata a připomínkování ze strany členských zemí pravděpodobně budou trvat dlouhé měsíce.
V nadcházejících diskuzích může být kamenem úrazu také sporný návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu.
Podle předloženého návrhu by na podnět Komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a v Maďarsku, které s tímto postupem nesouhlasí.
Autor: Euroskop
