Tereza Chlebounová, Euroskop, 24. 5. 2018
Ve středu 23. května Evropský parlament oficiálně zahájil kampaň před evropskými volbami, do nichž nyní zbývá rok. Jeho předseda Antonio Tajani na tiskové konferenci vyjádřil podporu systému takzvaných Spitzenkandidátů. Ten by měl zmenšit demokratický deficit Evropské unie a přilákat k volebním urnám více voličů. Právě nízká volební účast spolu s posilováním protestních euroskeptických stran představují hlavní potenciální rizika nadcházejících voleb.
Volby do Evropského parlamentu proběhnou ve dnech 23.-26. května 2019. Občané 27 členských států Evropské unie si v nich vyberou celkem 705 nových poslanců. V současné době má Parlament 751 členů, počet křesel se však sníží v souvislosti s plánovaným odchodem Británie z EU na jaře 2019.
„Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru 50 % Evropanů tvrdí, že se zajímá o evropské volby, byť pouze jeden ze tří ví, kdy se uskuteční. Do května příštího roku by o datu a důležitosti voleb pro budoucí směřování našeho světadílu neměl nikdo pochybovat,“ uvedl ve středu předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
V České republice zná podle průzkumu Eurobarometru datum evropských voleb jen zhruba čtvrtina lidí. Podobný počet také pravděpodobně plánuje k volbám dorazit (další výsledky průzkumu Eurobaromer zde). Česká republika má tradičně jednu z nejnižších volebních účastí v evropských volbách ze všech členských zemí. V posledních volbách v roce 2014 přišlo hlasovat pouze 18,2 % voličů, nižší účast zaznamenalo už jen Slovensko (13,05 %).
Evropský parlament spustil kampaň před volbami v květnu 2019. Jeho hlavním úkolem bude přilákat voliče k urnám a přesvědčit je, že jejich hlas má váhu. Zdroj: Audiovizuální služba Evropské komise
Udrží si europarlament svou proevropskou většinu?
Právě malý zájem voličů označil server Politico.eu za jeden z největších problémů nadcházejících evropských voleb. Podle dat Evropského parlamentu volební účast setrvale klesá. Zatímco v roce 1979 se evropských voleb zúčastnilo 61,99 % oprávněných voličů, v roce 2014 jich dorazilo k urnám už jen 42,61 %.
Za další možné riziko voleb 2019 považuje Politico nárůst populistických euroskeptických stran. Podpora EU je sice podle průzkumu Eurobarometru nejvyšší od roku 1983, kdy se průzkum uskutečnil poprvé – spokojených je s Unií 60 % obyvatel (viz článek zde). Zároveň ale klesá podpora tradičních stran a voliči se uchylují k novým protestním stranám a hnutím, které jsou často euroskeptické.
Podle serveru Politico v mnoha velkých státech jako je Německo, Francie, Itálie či Polsko, ztrácejí zejména socialisté, kteří jsou spíše proevropští. Silnou pozici naopak mají některé zavedené euroskeptické strany, například maďarský Fidesz, francouzská Národní fronta nebo polská strana Právo a spravedlnost. Podle serveru by se tak mohlo stát, že Parlament ztratí svou dosavadní proevropskou většinu.
„Následující evropské volby budou bezpochyby bojem, a to nejen mezi tradičními stranami pravice, levice a politického středu, ale také mezi těmi, kteří věří v přínosy pokračující spolupráce a integrace na úrovni EU, a těmi, kteří by zvrátili to, čeho se dosáhlo za posledních sedmdesát let,“ uvedl ve středu Tajani.
Ovlivní občané ve volbách výběr předsedy Evropské komise?
Antonio Tajani na středeční tiskové konferenci zdůraznil, že Evropský parlament plně podporuje systém takzvaných Spitzenkandidátů, který se poprvé objevil v minulých volbách v roce 2014. Jedná se o způsob výběru předsedy Evropské komise, kterým se stane kandidát té evropské politické skupiny, která získá ve volbách nejvíc hlasů.
Proti systému Spitzenkandidátů se ale staví lídři členských států. Podle serveru Euractiv.com se jim nelíbí, že by přišli o poslední slovo v rozhodování o tom, kdo jeden z nejdůležitějších postů v evropských institucích obsadí.
Tajanimu ovšem hrají do karet výsledky průzkumu Eurobarometr, v němž 61 % dotázaných uvedlo, že Spitzenkandidáti významně zlepší úroveň evropské demokracie. Zároveň by ale 70 % Evropanů chtělo, aby tento postup výběru doprovázela debata o evropských otázkách a budoucnosti.
Zdroj: Eurobarometr, Evropský parlament
Zvýší Spitzenkandidáti legitimitu Evropské komise?
Podle 60 % Evropanů dodá systém Spitzenkandidátů větší legitimitu Evropské komisi. Legitimita a demokratický deficit patří dlouhodobě mezi témata, se kterými se EU potýká a server Politico je řadí mezi hlavní problémy nadcházejících voleb.
Politico upozorňuje, že žádná z politických skupin v Evropském parlamentu se zřejmě nechystá vybrat svého Spitzenkandidáta v otevřených primárkách, kterých by se mohli zúčastnit i evropští občané (například po vzoru USA).
To, že politické frakce od této myšlenky ustoupily, nahrává podle serveru Politico euroskeptikům, kteří tvrdí, že Evropu řídí odtažití byrokraté bez náležité odpovědnosti. Systém Spitzenkandidátů nicméně alespoň částečně potlačuje roli zákulisních dohod a zvyšuje tak transparentnost výběru předsedy Komise.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
