Tereza Chlebounová, Euroskop, 31. května 2018
Zhruba měsíc zbývá do začátku rakouského předsednictví, které vystřídá v čele Rady EU Bulharsko. Rakousko spustilo webové stránky svého předsednictví a postupně odhaluje, co pro Evropu chystá. Jeho hlavní prioritou bude bezpečnost a ochrana vnějších hranic. Ve svém programu zdůrazňuje také posílení principu subsidiarity.
Rakousko si pro své předsednictví zvolilo motto „Evropa, která chrání“. Během šesti měsíců, které ho čekají, se chce soustředit na tři hlavní priority: bezpečnost a migraci, zajištění prosperity a konkurenceschopnosti prostřednictvím digitalizace a stabilitu v sousedství, zejména sblížení se zeměmi západního Balkánu.
Svůj půlrok zahájí Rakousko 1. července a uzavře tak předsednické trio, které tvoří s Estonskem (červenec-prosinec 2017) a Bulharskem (leden-červen 2018).
Webové stránky rakouského předsednictví: https://www.eu2018.at
Rakousko v roli mediátora
Rakousko se chce během předsednictví držet své tradiční role neutrálního prostředníka a fungovat jako most mezi různými názorovými skupinami. Jak uvedl server Euractiv.com, současný rakouský kancléř Sebastian Kurz se v řadě otázek vymyká hlavnímu evropskému proudu a má názorově blízko například k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi.
Evropa je rozdělená v postoji k mnoha tématům, mezi nejmarkantnější patří bezesporu migrace. Právě tomuto tématu se chce alpská země přednostně věnovat, důraz klade především na ochranu vnějších hranic Evropské unie.
Mezi hlavní priority rakouského předsednictví budou patřit bezpečnost, migrace a partnerství se západním Balkánem.
Zdroj: Evropská komise
Kurz chce poslat pobřežní stráž do Afriky
Sebastian Kurz tento týden podle serveru Euractiv prohlásil, že Evropa promrhala spoustu času debatou o přerozdělování uprchlíků, zatímco se měla soustředit na posilování vnějších hranic.
Kurz například chce, aby pracovníci Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex) mohli působit nejen v Evropě, ale také v severní Africe. Tam by podle něj odchytávali ilegální migranty a ideálně je posílali rovnou zpátky do jejich domovské nebo tranzitní země. Rakouský kancléř také požaduje rychlejší navýšení počtu personálu Frontexu.
Bulharsko, které v současnosti předsedá Radě EU, přišlo s kompromisem, podle nějž by se povinné přerozdělování podle kvót spustilo pouze v okamžiku velkého přílivu uprchlíků jako například v roce 2015. Kurz dal ale podle Euractivu jasně najevo, že nepovažuje kvóty za realistické a Evropa by měla tuto myšlenku opustit. Šéfové států a vlád členských států Unie se mají otázkou kvót a reformy azylového systému zabývat na setkání, které se uskuteční 28. a 29. června.
Rakousko bude usilovat o lepší vztahy s Ruskem
Kurz se v pondělním rozhovoru pro deník Financial Times vyslovil pro budování dobrých vztahů s Ruskem. Také zde chce Rakousko hrát roli mostu mezi stranami, jejichž vztahy jsou momentálně na bodu mrazu, mimo jiné kvůli kauze otravy bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery.
Evropské země včetně České republiky kvůli tomu vyhostily celkem několik desítek ruských diplomatů. Rusko v odvetě reagovalo stejně.
Rakouský kancléř nicméně podle Financial Times věří, že dobré vztahy Evropy s Ruskem jsou jedinou cestou, jak vyřešit konflikt na Ukrajině a v Sýrii.
Ruský prezident Vladimir Putin má na začátku června přijet do Rakouska, kde se s Kurzem setká.
Autor: Euroskop
