Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Sofie reformu azylů neposunula, věc bude řešit summit EU

Euroskop, čtk, 18. 6. 2018
Donald Tusk

Předsedu Evropské rady, tedy vrcholných unijních schůzek, Donalda Tuska čeká ve dvou týdnech zbývajících do summitu EU na konci měsíce nelehký úkol. Poté, co zcela selhal pokus bulharského předsednictví najít shodu členských zemí na reformě unijní azylové politiky, bude právě na někdejším polském premiérovi, aby šéfům států a vlád unijní osmadvacítky navrhl, jak s komplikovaným problémem naložit dál.

Napětí, které mezi členskými zeměmi v otázce reformy takzvaného dublinského systému panuje, bylo patrné nejen na jednání ministrů vnitra počátkem června v Lucembursku, ale podle zdrojů ČTK také na obvykle klidnějších následných schůzkách unijních diplomatů a expertů.

Například šéf europarlamentu Antonio Tajani nedávno státy vyzval k tomu, aby se přestaly hádat a řešení našly. Otázka podle něj začíná ohrožovat samu existenci evropského projektu.

 

Čekání na dohodu od jara 2016

 

Tusk chtěl původně úsilí o nalezení řešení do svých rukou převzít už v polovině května na neformálním summitu v Sofii, nestalo se tak. Nyní se zřejmě vydá do několika hlavních měst bloku ve snaze předjednat, jak by se mohla vrcholná schůzka postavit k tomu, že Bulhaři nesplnili pokyn z prosincového setkání šéfů států a vlád.

Bulharské předsednictví je ale už několikáté v řadě, kterému se nepodařilo sjednotit pohledy zemí na sérii návrhů změn souvisejících s migrací a azylovou politikou, kterou předložila Evropská komise už na jaře a v létě roku 2016.

Věc se ve druhé polovině roku dostane do rukou Rakousku jako další předsednické zemi a Vídeň v pohledu EU na migrační problematiku slibuje změny. Jak se to projeví v textu závěrů vrcholné unijní schůzky, zatím není jasné, v přípravných materiálech je pro budoucí text jen prázdné místo. Nedohoda na reformě azylové politiky ale může v důsledku znamenat také konec volného pohybu osob po EU.




Donald Tusk

Předseda D. Tusk by do červnového zasedání Evropské rady měl lídrům unijních zemí navrhnout, jak pokročit s reformou azylové politiky.
Z
droj: ČTK

 

Otázka přerozdělování a ochrany vnějších hranic

 

V některých otázkách se shoda hledá snáze, klíčový problém povinného přerozdělování žadatelů o azyl, byť jen v případě vážné krize a s možností se této povinnosti za určitých okolností částečně vyhnout, ale dál v návrhu zůstává.

Z evropských zemí - a to nejen ve středu a na východě EU - stále silněji zaznívají hlasy o tom, že se musí změnit celý pohled na řešení migrace. Místo otázky kvót, která - jak upozorňuje i šéf summitů Tusk - státy bloku jen výrazně rozděluje, se důraz přesouvá na ochranu vnějších hranic či spolupráci se zeměmi původu migrantů při prevenci i zpětném přebírání neúspěšných žadatelů o azyl.

Texty existujících návrhů, které se ovšem těchto věcí netýkají, jsou přitom navzájem výrazně provázány, upozorňují diplomaté. Je proto jen velmi málo pravděpodobné, že by státy souhlasily s finální podporou už v zásadě domluvených částí reformy - například úprav a rozšíření příslušných databází a podobně - do chvíle, než bude existovat dohoda na všech okolnostech reformy.

 

Neshody k navrženému kompromisu

 

"Bulharům se podařilo ten summit velmi mimořádně nepřipravit," poznamenal diplomat dobře obeznámený s vývojem diskusí. Výhrady už nyní nemají zdaleka jen "obvyklí podezřelí", tedy země visegrádské skupiny. Maďarsku, Polsku, Slovensku a ČR dál vadí právě existence trvalého přerozdělovacího mechanismu.

Jak ale ukázalo jednání ministrů vnitra, proti podobě kompromisu, se kterým přišla Sofie, je nyní například Itálie, která jinak naopak na přerozdělování trvá. Výhrady ale měly i země jako Nizozemsko či Belgie, rezervovaně se vyslovili i Němci a v zásadě jen Lucembursko předložený text označilo za možnou cestu kupředu.

Na podobu diskusí o reformě mají navíc dopad i měnící se dynamika související vnitropolitické diskuse v Německu, kde spor ohrožuje kancléřku Angelu Merkelovou, či také s migrací související spory a slovní přestřelky mezi Francií a Itálií, kde nyní vládne proti migraci se ostřeji vymezující vláda.

Autor: Euroskop