Tereza Chlebounová, Euroskop, 31. 7. 2018
České domácnosti vynaložily v roce 2016 zhruba čtvrtinu domácího rozpočtu na bydlení a řadí se tak k evropskému průměru. Nadprůměrně vysoké výdaje ale mají za alkohol a tabákové výrobky. Naopak za zdraví, dopravu či vzdělání utratí méně než je evropský průměr. Vyplývá to z dat za rok 2016, která dnes zveřejnil statistický úřad Eurostat.
Na bydlení, vodu, elektřinu a plyn vynaložily evropské domácnosti v roce 2016 v průměru 24,5 % svých celkových výdajů. Bydlení tak podle dat Eurostatu zůstává ve většině států EU největší položkou. Další větší výdaje padly na dopravu (12,9 %) nebo jídlo a nealkoholické nápoje (12,2 %).
Nejvíc utratily za bydlení domácnosti v Dánsku (29,1%), Finsku (28,4 %) a Británii (27 %). Česká republika se umístila na 6. příčce – tuzemským domácnostem spolkly náklad na bydlení a energie průměrně 25,7 % rozpočtu. Češi naopak málo utratili za dopravu, ať už se jedná o nákup a provozování vozidla nebo dopravní služby. V roce 2016 na ně české domácnosti vydaly jen 9,7 %. Nižší výdaje zaznamenalo pouze Slovensko se 7,5 %.
Nejmenší podíl výdajů investovaly domácnosti v EU do vzdělání – v roce 2016 na něj vyčlenily průměrně jen 1,2 % svého rozpočtu. Evropské domácnosti příliš neutrácí ani za komunikaci (2,5 %). Na zdraví a nákup alkoholu a tabáku domácnosti věnují stejný podíl svých výdajů – 3,9 %.
České domácnosti utratily největší podíl rozpočtu za bydlení, následuje jídlo a pití a doprava – za ni ale vydaly po Slovensku nejméně v celé EU. Zdroj: Eurostat
ČR se vymyká v kategorii zdraví či alkoholu
Češi obsadili v roce 2016 přední příčky z hlediska výdajů za alkohol a tabákové výrobky. Padlo na ně 8,3 % rozpočtu domácností. Více za ně utratily pouze domácnosti v Estonsku a Lucembursku (shodně 8,5 %). Nejnižší výdaje v této kategorii zaznamenalo Portugalsko (3,1 %), Německo a Nizozemsko (obě 3,2 %).
Naopak výdaje za zdraví měly české domácnosti třetí nejnižší v Evropské unii (2,5 %). Relativně levně vyšlo v ČR také vzdělání – shodně s Estonskem, Litvou a Francií na něj Češi vyčlenili 0,5 % domácího rozpočtu. Nejmenší podíl dávají za vzdělání Švédové (0,3 %), Belgičané a Finové (shodně 0,4 %). Největší položku pak představuje na Kypru (2,7 %) a v Irsku (2,6 %).
České domácnosti měly v roce 2016 třetí nejvyšší výdaje za alkohol a tabákové výrobky v EU. Naopak vzdělání nebo výdaje na zdraví jim příliš velkou díru do rozpočtu neudělaly. Zdroj: Pexels.com
Na Kypru a Maltě domácnosti vydají nejvíc na restaurace a hotely
Podle Eurostatu ovlivňují rozložení výdajů mezi jednotlivé položky především příjmy domácností, kulturní zvyky a geografická poloha státu. Například bydlení a energie je sice ve většině zemí největším výdajem domácností, není tomu tak ale všude. Na Kypru a Maltě připadla v roce 2016 největší část domácího rozpočtu na restaurace a hotely. Kypřané za stravování v restauracích a hotelové pobyty utratili 17,2 % svých výdajů, obyvatelé Malty dokonce 19,2 %.
Naopak náklady na bydlení zde byly relativně nízké; na Kypru činily 15,9 % výdajů a na Maltě jen 10,4 %, což představuje vůbec nejnižší podíl v celé EU.
V Bulharsku, Rumunsku, Estonsku a Litvě bylo zase pro domácnosti největším výdajem jídlo a nikoliv bydlení. Rumunské domácnosti za něj v roce 2016 průměrně vynaložily 27,9 % svých výdajů, zatímco na bydlení připadlo 21,9 %.
Interaktivní grafika Eurostatu je k dispozici zde.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
