Tereza Chlebounová, Euroskop, 6. 8. 2018
Nezaměstnanost mladých lidí je v Evropské unii téměř dva a půl krát vyšší než ve věkové kategorii nad 25 let. Mladí Češi jsou na tom ale v rámci EU téměř nejlépe. Víc než čtyři pětiny si najdou práci do 3 let po ukončení studia. Vyplývá to ze studie Youth Friendliness Indicator, která zkoumá, jak přívětivý je pracovní trh v zemích EU k mladým lidem. Studii zveřejněnou letos v červnu zpracovala Evropská odborová konfederace a nadace Friedrich Ebert Stiftung.
Česká republika si obecně v zaměstnávání mladých lidí vede dobře. Míra nezaměstnanosti Čechů ve věku 15-24 let byla v roce 2016 druhá nejnižší v EU – 10,5 %. Nízká nezaměstnanost mladých souvisí i s celkově nízkou mírou nezaměstnanosti v ČR. Ve věkové skupině 25-59 let mělo Česko podle údajů statistického úřadu Eurostat vůbec nejnižší nezaměstnanost v Unii – pouze 3,6 %.
Mladí lidé jsou nejčastěji bez práce v Itálii (37,8 %) Španělsku (44,4 %) a Řecku (47,3 %). V Itálii byla nezaměstnanost mladých 3,6 krát vyšší než celková míra nezaměstnanosti, v Rumunsku dokonce čtyřnásobně vyšší. Nejlépe se dařilo mladým lidem v Německu, kde jich nemělo práci jen 7,1 %. Pravděpodobnost, že zůstanou nezaměstnaní, tak byla pouze 1,8 krát vyšší než u věkové skupiny 25-59 let.
V Česku podle dat Eurostatu z roku 2016 našlo 84,6 % mladých lidí zaměstnání do 3 let poté, co dokončili studium. Například v sousedním Slovensku se to podařilo jen třem čtvrtinám mladých (75,3 %). Nejlépe na tom byla Malta (92,3 %), Norsko (89,2 %) a Německo (89 %). Sehnat hned po škole práci naopak nebylo snadné pro mladé Italy (47,9 %) nebo Řeky (42 %).
Studie také porovnává úroveň nezaměstnanosti mezi mladými muži a ženami – Česká republika z tohoto srovnání vychází nejhůře ze všech států EU. Bez zaměstnání nebo jiné přípravy pro vstup na trh práce (studium, odborná příprava apod.) bylo o 11,2 procentních bodů více žen než mužů. Podobně výrazný rozdíl byl patrný také v Estonsku (10,5 procentních bodů) nebo Rumunsku (10,3 procentních bodů). Naopak v Litvě, Chorvatsku nebo Norsku se míra nezaměstnanosti mezi pohlavími prakticky nelišila.
Modrá barva ukazuje podíl nezaměstnaných lidí ve věku 15-24 let, šedivá značí věkovou kategorii 25-59 let. Zdroj: Eurostat, Youth Friendliness Indicator
Šance na trhu práce snižuje handicap nebo původ
Odborná kvalifikace zůstává hlavním faktorem, který určuje, zda mladí lidé najdou zaměstnání. Z průzkumu, který provedl Výbor mládeže Evropské odborové konfederace v roce 2017, vyplývá, že podle 92 % expertů má nedostatek kvalifikace za následek horší nebo výrazně horší příležitosti na pracovním trhu.
Podle průzkumu ale mají na úspěch mladých lidí nezanedbatelný vliv také další faktory – jejich šance najít práci snižuje fyzický nebo mentální handicap (podle 87 % dotázaných expertů), přistěhovalecký původ (82 %) nebo příslušnost k etnické menšině (73 %). Hůře jsou na tom také lidé pocházející z rodin s nízkými příjmy (75 %). Svou roli stále hraje i gender (44 %), byť podle necelé poloviny expertů mají ženy přibližně stejné příležitosti na trhu práce jako muži.
V Česku je téměř nejmenší nezaměstnanost mladých lidí v EU, ale také největší rozdíl mezi zaměstnaností mladých mužů a žen. Zdroj: Pxhere.com
Nezaměstnanost mladých v EU klesá, situace ale stále není dobrá
Nezaměstnanost mladých lidí, která se vyšplhala během finanční krize do rekordních výšin, v posledních letech opět klesá. Studie nicméně upozorňuje, že stále zůstává téměř dva a půl krát vyšší, než nezaměstnanost lidí starších 25 let. Obecně pak podle ní mají mladí lidé horší pracovní vyhlídky, nižší pracovní ohodnocení a vyšší pravděpodobnost, že skončí bez práce.
Mladí Evropané navíc oproti starším generacím čelí v práci mnohem větší míře nejistoty. Podle 77 % dotázaných odborníků nejistotu způsobuje skutečnost, že mladí lidé získávají zaměstnání na dobu určitou. Příčinou je také časté nahrazení zaměstnání stážemi (podle 55,1 % odborníků), vysoká míra pouze dočasného zaměstnání (50,6 %) a zaměstnání s omezenou nebo žádnou ochranou zaměstnance (43,9 %).
V České republice dostalo v roce 2016 smlouvu na dobu určitou 18,4 % lidí do 29 let, oproti 7 % ve věkové skupině 25-54 let. V Polsku, Portugalsku nebo Španělsku ale počet mladých lidí zaměstnaných na dobu určitou překročil polovinu.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
