Euroskop, Deutsche Welle, 9. 8. 2018
Komise apelovala na členské státy, aby byly při udělování občanství osobám z nečlenských zemí opatrnější. Narážela především na praxi, kdy v některých unijních státech může být udělení občanství navázáno např. na finanční investice v dané zemi. Komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost žen a mužů Věra Jourová nedávno upozornila na to, že toto udělování může v některých ohledech představovat bezpečnostní riziko.
Komisařka Jourová na riziko upozornila s ohledem na rostoucí fenomén, kdy některé členské státy mohou udělovat státní občanství v návaznosti na značné investice jednotlivců, ať již v oblasti nemovitostí, kapitálových trhů či vládní dluhopisů.
K tomuto trendu Jourová poznamenala, že: „Komise je extrémně znepokojena tím, jak narůstá nabízení a udělování tzv. zlatých pasů.“
Vážné bezpečnostní riziko
V rozhovoru pro německý deník Die Welt česká eurokomisařka tuto praxi kritizovala a varovala, že: „udělování občanství tímto způsobem představuje značné bezpečnostní riziko, protože příjemci pas poskytuje všechna unijní práva, která mají i ostatní občané EU a umožňuje jim volný pohyb v rámci Unie.“
Die Welt v publikovaném rozhovoru poznamenal, že především Kypr, Řecko či Malta a další státy v poslední době výměnou za hospodářské investice v zemi udělily značné množství občanství, a to zejména bohatým Rusům, Čínanům či Turkům.
„Evropská unie se nesmí stát bezpečným přístavem pro zločince,“ poznamenala Jourová k riziku, kdy nemusí být jasný původ investovaných financí od osob z nečlenských zemí. Komisařka zároveň vyzvala unijní státy, aby neprodleně přijaly nové unijní předpisy týkající se boje proti praní špinavých peněz, které mají tento fenomén omezit.
Investice výměnou za trvalý pobyt
V roce 2016 bylo v unijních státech rozdáno občanství přes 860 tisíci lidem. Drtivá většina osob, které občanství obdržely, předtím byla občany třetích zemí. Spousta zemí má zavedeny i tzv. golden visa programy, v rámci kterých je za určitých podmínek udělena např. možnost trvalého pobytu.
Server Deutsche Welle zmínil třeba Rakousko, Belgii, Kypr či Portugalsko. Rakouská legislativa udělení občanství podmiňuje „prokázáním výjimečné služby v zájmu republiky,“ poznamenal dále server. A ačkoliv není legislativně stanovena žádná částka, která by udělení občanství podmiňovala, obecně se hovoří o nutnosti přijít s investicí ve výši 10 mil. euro.
Občanství Kypru je navázáno na ekonomické aktivity v oblasti realit, vládních dluhopisů a soukromých firem obecně. Výše „nutné“ investice se pak pohybuje kolem 2 mil. euro. Kypr však proti tomuto problému bojuje. V průběhu tohoto roku kyperská vláda představila opatření, která mají udělování občanství tímto způsobem omezit.
Legislativa v Portugalsku je nastavena tak, že udělení občanství může být navázáno na investice na kapitálových trzích v hodnotě 1 mil. eur, popř. také na realitních trzích v hodnotě půl mil. eur.
V minulosti mělo podobný program i Maďarsko. Ten fungoval v letech 2013 – 2017 a počítal s možností obdržet občanství v návaznosti na investice do vládních dluhopisů ve výši alespoň 300 tisíc eur. Budapešť však jeho působení v průběhu loňského roku pozastavila.
Autor: Euroskop