Euroskop, čtk
Ve slovenských Tatrách dnes skončila dvoudenní schůzka nejvyšších představitelů Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, jejichž země tvoří takzvanou visegrádskou čtyřku (V4). Prezidenti se shodli v podpoře myšlenky Evropské unie, na závěrečné tiskové konferenci byly ovšem patrné jejich rozdílné přístupy k Rusku. Zatímco prezidenti Slovenska a Polska obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko kvůli anexi Krymského poloostrova, český a maďarský prezident postup evropského bloku nekomentovali.
Miloš Zeman na tiskové konferenci po jednání se svými kolegy kritizoval pokusy EU o zasahování do vnitřních záležitostí zemí V4, které jsou podle něj zbytečné a vedou k odcizení vůči ostatním státům EU.
Nepřímo tak reagoval na zářijové doporučení Evropského parlamentu, aby členské země EU zahájily proti Budapešti řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot.
Jednota států Visegrádu
„Setkání (visegrádských prezidentů) potvrdilo kromě jiného soudržnost visegrádské skupiny, máme-li v rámci Evropské unie cokoli prosadit. Dohromady jsme silní. Izolovaně toho moc prosadit nedokážeme,“ řekl Zeman.
Díky soudržnému postoji V4 se podle něj podařilo eliminovat otázku migračních kvót, tedy přerozdělování migrantů v rámci EU na základě povinných kvót.
Postoj V4 při migraci obhajoval před novináři maďarský prezident János Áder a jeho polský kolega Andrzej Duda. Duda také kritizoval rozšíření plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Tato tranzitní trasa tak obejde Ukrajinu.
Kiska varoval před populismem a extremismem
Slovenský prezident Andrej Kiska poukázal na potřebu „vzájemné empatie v EU, aby si jednotlivé země vzájemně naslouchaly. Každá má svou historii, své problémy a v mnoha ohledech i jiný pohled na Evropskou unii,“ uvedl Kiska. Zdůraznil přitom, že prezidenti V4 považují EU za úžasný projekt.
Slovenský prezident mimo jiné upozornil na nárůst populismu, extremismu, xenofobie či národního egoismu v Evropě. Zdůrazňoval také potřebu pomoci sociálně nejzranitelnějším skupinám obyvatel, a to i s ohledem na stávající dobrý ekonomický vývoj visegrádských států.
Zeman se v této souvislosti vyslovil pro vyšší minimální mzdu s cílem motivovat lidi k práci a také pro redukci sociálních dávek, aby nevznikla „početná skupina (těch), kteří dávají přednost žití ze sociálních dávek před prací“.
Kritika Ruska a kybernetické útoky
Kiska a Duda na tiskové konferenci po summitu obhajovali sankce, které EU uvalila na Rusko v roce 2014 kvůli anexi poloostrova Krym. „Rusko zásadním způsobem porušilo mezinárodní práva anexí Krymu. Zbytek našeho světa nemůže zůstat chladným, musí jednat. Oceňuji, že Evropská unie jednotným hlasem tyto sankce potvrdila,“ řekl slovenský prezident.
Zároveň upozornil na podezření, že Rusko stálo za kybernetickými útoky, a také na ruské angažování se v procesu vystoupení Británie z EU. „Vidíme stále silnější a jasnější vliv Ruska v jednotlivých zemích, aby se rozbila jednota EU. To si přeje Rusko. Je úkolem nás všech, abychom zůstali jednotní,“ uvedl Kiska.
Jeho polský protějšek řekl, že sankce na Rusko musely být uvaleny. „Pokud si někdo připojí část území, jak tomu bylo v případě Krymu, pokud někdo vede k válce a přisvojí si část území jiného státu, nemůžeme vůči tomu zůstat lhostejní,“ uvedl Duda. Sankce jako opatření, které nemá vojenský charakter a má dopad na hospodářství, označil za nejmírnější prostředek, který bylo možné použít.
Zeman, jenž patří v EU k hlasitým kritikům protiruských sankcí, na tiskové konferenci v Tatrách řekl, protiruské sankce nebyly tématem summitu V4.
Autor: Euroskop
