Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

5 hlavních problémů jednání o rozpočtu EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 13. 12. 2018
euro

Prezidenti a předsedové vlád členských zemí EU, kteří se dnes sešli v Bruselu, nemají na programu jednání pouze drama okolo brexitu. Řešit budou také víceletý rozpočet EU na období 2021-27. Jaká jsou hlavní úskalí, která lídry čekají?

V Bruselu se dnes odehrává první zásadní jednání na nejvyšší úrovni o budoucím rozpočtovém směřování Evropské unie. Státy by během debaty měly představit své priority – pro Českou republiku je to zejména dostatečné financování kohezní a zemědělské politiky a také větší flexibilita při nakládání s evropskými penězi.

Finální dohody o víceletém rozpočtovém rámci by členské státy měly dosáhnout zřejmě na podzim příštího roku. Do té doby je ale potřeba vyřešit řadu palčivých otázek. Server Politico.eu jmenuje pět hlavních témat, která jednání o rozpočtu na období 2021-27 komplikují.

1. Brexit


Velká Británie patří k největším přispěvatelům do pokladny EU. Po jejím plánovaném odchodu z Unie, k němuž by mělo dojít v březnu 2019, zůstane v evropském rozpočtu díra ve výši zhruba 12-13 miliard eur ročně.

Evropská komise proto navrhuje, aby bohatší státy přispěly do společného rozpočtu větší částkou než dřív. Podle serveru Politico se ale návrh nesetkal s příliš kladnou odezvou, a to zejména ze strany Nizozemska, Rakouska, Švédska a Dánska. Jejich řešením je naopak menší Unie a tudíž i menší rozpočet.

Nejistota kolem průběhu brexitu také ztěžuje jakékoli plánování, protože není jasné, nakolik a jak dlouho zůstane Británie zapojená do různých programů EU a s jakým množstvím peněz tak lze počítat.

Šéfové států a vlád dnes jednají v Bruselu o víceletém finančním rámci.

Šéfové států a vlád dnes jednají v Bruselu o víceletém finančním rámci. Minimálně do voleb do Evropského parlamentu ale zřejmě k dohodě nedojde. Zdroj: Pixabay.com

2. Reforma Společné zemědělské politiky


Společná zemědělská politika představuje zhruba 40 % evropského rozpočtu a tvoří jeho největší položku. Komisař pro zemědělství Phil Hogan předložil v červnu návrh na modernizaci a zjednodušení zemědělské politiky, která je dlouhodobě kritizována. Hogan chce vrátit rozhodování o zemědělské politice do rukou národních států, které by předkládaly vlastní strategie, které by pak pouze potvrzovala Evropská komise.

Návrh se ale setkal s negativním přijetím u politiků, zemědělců, ochránců životního prostředí i evropských institucí. Národní vlády tvrdí, že státy se budou snažit neúměrně zvýhodňovat vlastní zemědělce na úkor svých sousedů. Ochránci životního prostředí se obávají, že státy nebudou dodržovat nynější přísné ekologické požadavky. Europoslanci si zase stěžují, že by v případě reformy ztratil Evropský parlament dohled nad zemědělskou politikou, protože by návrhy států šly mimo něj.

Podle návrhu Komise se má rozpočet na Společnou zemědělskou politiku snížit a zároveň mají být omezeny přímé platby zemědělcům, zejména velkým podnikům. Podle serveru Euractiv.com  by to vedlo k poklesu příjmů farmářů a negativně zasáhlo produkci obilí, mléka a masa. V listopadu návrh reformy tvrdě zkritizoval také Evropský účetní dvůr, podle nějž je plán chaotický a nechrání dostatečně životní prostředí. Výsledná podoba Společné zemědělské politiky se odrazí i v podobě víceletého finančního rámce.

3. Vláda práva

Evropská komise navrhla spojit přidělování peněz z evropského rozpočtu s dodržováním principů právního státu. Komise a někteří západní členové EU vidí určitý rozpor v tom, že některé členské státy (zejména Maďarsko a Polsko), které dostávají velkou část peněz z rozpočtu Evropské unie, zároveň nerespektují její hodnoty. Podle serveru Politico se to nelíbí například Německu, Nizozemsku, Finsku, Švédsku nebo Francii, stejně jako řadě vysokých úředníků Komise.

Evropská komise v tomto smyslu navrhla nové nařízení o ochraně rozpočtu Unie, pokud se objeví v některém členském státě nedostatky týkající se vlády práva. Právní služba EU a Evropský účetní dvůr nicméně vyjádřily obavy ohledně struktury a právního základu návrhu Komise. Podle serveru Politico některé státy stále doufají, že se s určitými změnami podaří návrh prosadit.

Spojení peněz z evropských fondů a vlády práva se v každém případě stalo jedním z nejcitlivějších a nejkontroverznějších témat při diskuzích o budoucí podobě víceletého rozpočtu.

4. Francouzské návrhy na reformu eurozóny


Francouzský prezident Emmanuel Macron od svého nástupu do úřadu prosazuje zásadní změny eurozóny, mimo jiné požaduje speciální rozpočet pro země eurozóny. Německo se s Francií prozatím domluvilo na kompromisu, podle nějž by rozpočet eurozóny byl včleněn do celkového rozpočtu Unie.

Řada států ale se vznikem rozpočtu eurozóny nesouhlasí. Zároveň není jasné, jak by měl být tento rozpočet velký a jak by přesně fungoval. Lídři zemí eurozóny chtějí tento týden na summitu pověřit Komisi, aby předložila podrobný návrh na "rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny", informoval server Politico.

Komise by tak musela přepsat část svého návrhu víceletého finančního rámce, kterým se již zabývali europoslanci i zástupci vlád členských zemí.

5. Blížící se volby do Evropského parlamentu


Politico tvrdí, že dohoda o víceletém rozpočtu s největší pravděpodobností nevznikne před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat v květnu 2019. Někteří europoslanci se obávají, že by jejich hlasování o návrhu rozpočtu mohlo být během kampaně použito proti nim. Podle jiných by bylo nedemokratické podepsat finanční plán na období sedmi let předtím, než voliči projeví svou vůli v evropských volbách. Kampaň před blížícími se volbami tak vyjednávání o rozpočtu dále ztěžuje.

Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop

Další články v rubrice

Noc evropské kinematografie - projekce zdarma po celé EU

Tereza Chlebounová, Euroskop, 3. 12. 2019

Společná deklarace ze summitu Přátel koheze

Úřad vlády, Euroskop, 05.11.2019