Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Průzkum před volbami: Jaká témata Evropany nejvíce zajímají?

Euroskop, Politico.eu, 2. 1. 2019
Vlajky Eu

Volby do Evropského parlamentu se blíží. Do hlasování, které určí jeho složení na dalších pět let, zbývá necelého půl roku. V kontextu pomalu rozjíždějící se volební kampaně se také začíná hovořit o tématech, které Evropany nejvíce zajímají a které mohou hrát při volbách klíčovou roli. V průzkumu, jehož výsledky uveřejnil server Politico.eu, respondenti odpovídali na to, jaká témata je nejvíce zajímají, na otázky budoucího vývoje nebo třeba také na otázku demokratičnosti domácích i evropských institucí.

Témata, která rezonují uvnitř evropské společnosti, jsou důležitá nejen s ohledem na nadcházející volby, kdy jednotlivé politické strany budou cílit na své voliče, ale také kvůli tomu, že vypovídají o aktuálních trendech v členských zemích EU.

Postoje ve společnostech a voličské nálady v jednotlivých státech se samozřejmě liší, zejména s ohledem na odlišný sociální a hospodářský vývoj v každé členské zemi. Je však možné pozorovat určité trendy, které jsou společné pro některé evropské regiony a křídla Unie.

„Problémem, na kterém se voliči napříč EU shodují, je společná obava ze zranitelnosti před nadcházejícími volbami a obavy ze zásahů ze zahraničí do průběhu voleb,“ poznamenává Politico k fenoménu, který je přítomný napříč zeměmi Unie. Mnoho z dotázaných také dodává, že státy dle nich nepodnikají dostatečná opatření, aby tomuto riziku zabránily.

Dalším charakteristickým prvkem jsou obavy a nejistoty související s migrací a uprchlictvím. Ve většině evropských zemí se tato témata umístila mezi třemi nejpalčivějšími záležitostmi, přičemž respondenti k nim také dodávají, že by měly být součástí debat a veřejných diskuzí před nadcházejícími volbami.
 

Témata v ČR a zemích V4

 

Trendy v ČR do značné míry korespondují s náladami dalších zemí Visegrádské skupiny. Ve středoevropském regionu občané věnují největší pozornost bezpečnostním otázkám. Migraci jako prioritu považuje v ČR 24 % dotázaných, v Maďarsku 27 % a na Slovensku 14 %.

Češi také jako klíčové téma považují kontrolu vnějších hranic a terorismus. V otázce terorismu se shodují s Poláky, když z obou zemí 12 % respondentů považuje toto téma za prioritu. V Maďarsku a Polsku občané kladou důraz také na hospodářskou problematiku a Slováci dále zmiňují téma budoucího vývoje a směřování Evropy. 
 

Severní a jižní křídla EU


Dle výsledků uveřejněných na serveru Politico.eu občany severní a severozápadní Evropy, mimo migraci, zajímají především témata spojená s environmentální politikou, klimatem a udržitelným rozvojem. Ve Švédsku a Dánsku je klima prioritou pro 30, resp. 25 % dotázaných. V Nizozemí 24 % a ve Francii a Lucembursku shodně po 17 %.

Častokrát zmiňovaným tématem jsou pak také otázky lidských práv, budoucího směřování EU a v o něco menší míře také problematika (ne)zaměstnanosti mladých.

V jižních regionech EU, zejména v Řecku, Portugalsku, Španělsku, ale také Chorvatsku a Itálii pak bylo nejčastěji zmiňovaným tématem hospodářství a ekonomické otázky. V Chorvatsku a Portugalsku se tak vyslovila čtvrtina dotázaných, v Řecku pak dokonce 32 % z nich. Jedním z možných vysvětlení je to, že středomořské státy jižního křídla Unie byly ekonomickou krizí postiženy více, než tomu bylo např. ve Skandinávii.

Hospodářská témata také silně rezonují v Pobaltí či v Polsku. V Lotyšsku a Litvě ekonomické otázky považují za prioritu téměř tři z desíti dotázaných. Varšava je totiž jedním z největší příjemců evropských peněz, takže zájem o ekonomická a finanční témata je zde logický.

Priority v zemích EU
Zdroj: Politico.eu


Důvěra v demokratické instituce

 

Dalším tématem, které bylo častokrát skloňováno, je míra důvěry ve fungování demokratických institucí, a to jak na národní, tak unijní úrovni. I zde je patrná dělící linie, tentokráte spíše po ose západ/východ, než sever/jih.

Nejvyšší důvěra v demokratické instituce je patrná ve skandinávských zemích, kde se procento nespokojenosti s domácím vývojem pohybuje zhruba na úrovni 10 % dotázaných. Nejméně nespokojených je v Dánsku a poté také Švédsku (7 resp. 12 % respondentů). Nízká nespokojenost je také v Lucembursku či Irsku.

Vysoká nespokojenost s demokratickým vývojem naopak byla zaznamenána v Řecku, a to 75 %, které je následováno Rumunskem a Chorvatskem, kdy takto odpovědělo shodně 64 % dotázaných.

V Řecku je také nejvyšší nespokojenost s demokratickým vývojem v EU, konkrétně 64 %. Vysoká míra je pozorovatelná také ve Španělsku a Itálii, kde takto hodnotí vývoj 54, resp. 52 % dotázaných. Česká republika se v této otázce pohybuje kolem průměru zemí EU, kdy se tak vyslovilo 46 % z oslovených. Nejvyšší důvěra v demokratičnost na unijní úrovni pak byla zaznamenána v Polsku, Litvě a také v Irsku, kde negativně hodnotí vývoj zhruba pětina respondentů.

 

Budoucí výzvy a hrozby pro EU

 

Část výzkumu se zabývala také výzvami a problémy, kterým může Unie do budoucna čelit. I zde je patrná regionalizace. Jediným tématem, na kterém mezi Evropany panuje relativní shoda, je možné riziko plynoucí z terorismu. Největší obavy uváděli respondenti z ČR (67 %), a poté také dotázaní z Portugalska, Francie a Spojeného království, kde se čísla pohybují kolem 60 %. Na opačné straně pomyslného žebříčku je Rakousko a Litva se shodnými výsledky v podobě 33 %.

Odlišnosti pak panují v tématech, jako je politický extrémismus, řízení migračních toků, klima a znečištění nebo přírodní pohromy.

Politický extremismus jako budoucí riziko vidí občané zejména západní a severní Evropy (Německo, země Beneluxu, Británie či Švédsko). Vnímání rizik  migrace je typické pro státy V4 a také Rakouska či Finska. Otázky znečištění pak nejvíce vnímají obyvatelé jižních zemí, konkrétně Francie, Španělska a Itálie. Přírodní pohromy jsou pak nejvíce rizikové dle obyvatel Portugalska, Řecka či Rumunska. Možným vysvětlením pro tyto výsledky je nárůst sucha a další klimatické změny, které jsou znatelné zejména ve Středomoří.

Největší hrozby pro EU
Zdroj: Politico.eu

Autor: Euroskop