Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Možné scénáře plynoucí z odmítnutí brexitové dohody

Euroskop, čtk, 16. 1. 2019
brexit

Dolní sněmovna včera večer odmítla brexitovou dohodu, kterou vyjednala britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová společně s unijním vyjednávacím týmem Michela Barniera. Konzervativní premiérka nyní, na základě nedávno schváleného dodatku zákona, představí další postup ohledně odchodu Londýna z EU. Jaká jsou tedy rizika plynoucí z odmítnutí smlouvy a jaký je možný další vývoj v britsko-unijních vztazích?

Opozice v reakci na včerejší vládní porážku vyvolala hlasování o nedůvěře, které čeká premiérku dnes kolem osmé hodiny večer. Podle dosavadních vyjádření zástupců Konzervativní strany a severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která kabinet podporuje, by však Mayová hlasování měla ustát a udržet si premiérský post.

Pakliže by se tak nestalo a vládě by skutečně byla vyslovena nedůvěra, do 14 dnů by měla vzniknout vláda nová, kterou schválí parlament. Premiérka má možnost zůstat ve funkci a případně přijít s novým složením kabinetu. Nebo může také rezignovat a vládu se pokusí sestavit jiný konzervativní lídr, popř. lídr opozice. V případě, že by nová vláda do dvou týdnů nebyla sestavena, čekaly by Spojené království předčasné volby.

Nejen vyslovením nedůvěry, ale také z vlastní iniciativy Mayové mohou být vypsány předčasné volby. Pakliže by současná předsedkyně vlády s takovým návrhem přišla, pro jeho realizaci je potřeba souhlas alespoň dvou třetin poslanců.

 

Odchod Londýna bez dohody

 

Takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Spojeného království z EU bez dohody, si žádná ze stran nepřeje. Tento scénář je všeobecně označován za nejhorší možnou variantu. Primární obavy plynou především z hospodářských důsledků neřízeného brexitu, a to jak pro Británii, tak pro EU. Omezen by mohl být volný pohyb zboží nebo např. kamionové dopravy.

Dalším rizikem je bezpečnost, kdy by mohla být ohrožena policejní či justiční spolupráce. Jedná se zejména o kooperaci v boji proti terorismu a dalším hrozbám. „Londýn by totiž mohl ztratit neomezený přístup do celoevropských databází,“ dodává ČTK k možnému omezení bezpečností spolupráce Británie a Kontinentu.

Komplikací by byl také pobyt a pohyb unijních a britských občanů. Nejistota plyne z právních podmínek pro Brity žijící v zemích Unie a také pro občany zemí EU v Británii. V evropských zemích nyní žije a pracuje 1,3 milionu Britů, v Británii se pak nachází asi 3,7 milionu občanů ze států Unie. Tvrdý brexit by také mohl znamenat, že dosud uznávané kvalifikace britských pracovníků mohou přestat platit a ti pak nebudou moci dále tuto činnost v unijních zemích vykonávat.

 

Nová jednání o smlouvě

 

Ve veřejném prostoru je občas skloňována i možnost znovuotevření jednání a úprava nyní odsouhlaseného dokumentu. Tento scénář je však spíše nepravděpodobný, jelikož zástupci EU dávají opakovaně najevo, že s novým vyjednáváním nesouhlasí. To také premiérka Mayová před poslanci zdůrazňovala ještě před samotným hlasováním v britském parlamentu.

Možnost změny textu komentovali i zástupci některých unijních zemí. Dle informací ČTK německý ministr zahraničí Heiko Maas krátce před hlasováním uvedl, že: „další rozhovory s Londýnem jsou možné, ale že dohoda je taková, jaká je.“ K tématu se vyjádřil také francouzský prezident Emmanuel Macron. Ten k dosaženému kompromisu dodal, že: „při vyjednávání EU udělala maximum.“ Nevyloučil však možnost úprav politické deklarace, které brexitovou dohodu provází.

Theresa Mayová
Premiérku Theresu Mayovou, která včera prohrála hlasování o dohodě o brexitu, dnes čeká další hlasování, tentokrát o nedůvěře jejímu kabinetu. Zdroj: ČTK.

 

Odložení brexitu

 

Ve hře je také, byť ne příliš pravděpodobný, scénář odložení brexitu. Tyto informace se v poslední době objevovaly v britském tisku. Dle ČTK „již v pondělí britská média informovala s odvoláním na bruselské zdroje, že EU se připravuje na technické odsunutí termínu brexitu přinejmenším do července.“

Možnost pozdržení britského odchodu z EU však Spojené království nepodporuje. Andrea Leadsomová, zodpovědná za organizaci vládní agendy ve sněmovně, dnes potvrdila, že Británie oddálit svůj odchod z EU neplánuje. Leadsomová k dalšímu vývoji také uvedla: „My teď musíme najít způsob, jak dohodu nebo její část nebo alternativní dohodu předložit Evropské unii.“

Dle slov Leadsomové premiérka Mayová nebude v následujících dnech přicházet se zcela novými nápady, ale bude usilovat o konsensus, který by byl akceptován většinou Dolní sněmovny.

 

Setrvání Británie v EU

 

Jako krajní možnost se jeví také zrušení brexitu a setrvání Spojeného království v EU. Soud Evropské unie v prosinci 2018 potvrdil, že Londýn svou žádost o vystoupení z Unie může jednostranně stáhnout.

Současná vláda však s tímto krokem nepočítá a hodlá respektovat výsledek referenda z roku 2016 a dotáhnout brexit do konce. Možností je tak změna vlády a vznik takové, která by tomuto rozhodnutí byla nakloněna anebo nové britské referendum o EU.

Druhé veřejné hlasování však kabinet Mayové několikrát vyloučil. K němu se skepticky staví také lídr opozice Jeremy Corbyn. Ten preferuje vyhlášení předčasných voleb a rozdání nových karet od britských voličů.

 

Autor: Euroskop