Euroskop, Politico, 28. 1. 2019
O dezinformacích a vměšování se do volebního hlasování se v současnosti nejčastěji hovoří v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu. Zpravodajský server Politico nedávno uveřejnil text věnovaný problematice dezinformačních kampaní, možnému ovlivňování voleb ze zahraničí a také některým z případů, kdy byla napadena data vrcholných evropských politiků. Jaká rizika v tomto ohledu unijním zemím hrozí?
Téma dezinformací se do popředí dostává zejména v kontextu nadcházejících květnových evropských voleb. Na základě jejich výsledků totiž bude sestaveno nové složení Evropského parlamentu a následně také tým vrcholných představitelů Unie.
„Evropské volby představují pro nepřátele lákavý cíl,“ cituje Politico unijního komisaře pro bezpečnost Juliana Kinga. „Náš systém je pouze tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. Takže odpovědnost za průběh má každý členský stát,“ doplnil komisař King. Narážel tak na fakt, kdy volby do europarlamentu jsou prakticky sérií více než dvou desítek „národních voleb“, za jejichž korektnost a důvěryhodnost zodpovídají jednotlivé unijní státy.
Dezinformace a šíření fakenews
Pravděpodobně největší obavy plynou z dezinformací a jejich možného negativního vlivu na veřejné mínění. Politico uvádí řadu příkladů, kdy se působení „internetových trollů“ mohla projevit na vývoj veřejného mínění.
Dezinformační aktivity pocházející z Ruska se dle investigativního portálu Bellingcat projevily i na formování nizozemského veřejného mínění při debatách o užší spolupráci s Ukrajinou. Podle serveru Politico.eu také vstoupily do diskuzí kolem protestního hnutí žlutých vest ve Francii a v řadě unijních zemí jsou spojovány s otázkou deklarace OSN k migraci, jmenuje stručně server jedny z dezinformačních kampaní a případy záměrných manipulací s fakty.
Rizika dezinformací a možného ovlivnění voleb ze zahraničí si je vědoma i Komise. Ta nedávno uveřejnila výsledky své analýzy, která se týkala kyberhrozeb ve spojitosti s eurovolbami. „Narušení voleb v jedné unijní zemi může ohrozit rozdělování křesel v Evropském parlamentu a zpochybnit tak důvěryhodnost celého volebního procesu. To se může projevit na akceschopnosti parlamentu, což zase může zasáhnout samotné fungování EU,“ konstatuje k hrozbám Komise ve své zprávě.
Rizika jsou podle serveru Politico.eu v podstatě tři, kdy mimo dezinformační kampaně a fake news jsou to také hackerské útoky a přímá elektronická manipulace s průběhem či výsledkem voleb.
Dle výsledků průzkumu Eurobarometru ze září 2018 se dezinformací a zkreslených informací obává 62 % Čechů, v Unii pak v průměru 73 % obyvatel. Zdroj: Evropská komise.
Evropští politici jako možný cíl pro krádež dat
Nezanedbatelným rizikem jsou také hackeři, ať již ti, kteří slouží jako nástroj cizího státu nebo jedinci pracující „nezávisle“. Jeden z posledních odhalených případů, kdy někdo ukradl data významně postavenému činiteli, se stal letos v lednu v Německu. Dvacetiletý počítačový hacker se na počátku roku přiznal ke krádeži mnoha internetových účtů, které patřily exponovaným německým politikům. Mezi nimi byla například kancléřka Angela Merkelová nebo spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier, uvádí Politico.
Ačkoliv je vyšetřování stále v procesu, spolkový ministr vnitra Horst Seehofer nedávno naznačil, že jednou z příčin odcizení soukromých konverzací, mobilních čísel a dalších dat by mohlo být slabé heslo politiků.
„Evropské politické strany jsou jedním z potenciálních cílů,“ poznamenává k problematice Fabrice Pothier z Transatlantic Commission on Election Integrity a odborník na bezpečnostní témata a komunikaci. Politické strany nejen v Německu se tedy řadí mezi jeden z nejslabších článků v kontextu bezpečnosti evropských voleb, jelikož pro potenciální útočníky mohou představovat zdroj citlivých a kompromitační zneužitelných dat.
Manipulace s výsledky voleb
Posledním možným rizikem je hrozba „přímého zapojení“ do voleb, resp. možnost cíleného ovlivnění výsledků prostřednictvím hackerského útoku. Zde se úroveň rizika může lišit stát od státu, jelikož bezpečnostní přístupy se liší a princip sčítání hlasů (vč. volebního systému) závisí na dané unijní zemi.
Politico ke sčítání hlasů uvádí, že nedávný průzkum americké společnosti Microsoft uskutečněný v 11 státech EU zjistil, že většina vlád se stále drží tištěných hlasovacích lístků a sčítání hlasů probíhá manuálně.
Elektronické hlasování je v EU možné pouze v Estonsku, které pro zajištění bezpečnosti a správnosti voleb využívá stejných bezpečnostních prvků, které jsou využívány v ochraně klíčové vládní infrastruktury a administrativních služeb.
Pro snížení bezpečnostního rizika také Komise apeluje na členské státy a jejich příslušné instituce, aby své negativní zkušenosti či příklady dobré praxe sdílely s ostatními unijními partnery prostřednictvím „systému rychlého varování“. Jeho spuštění je plánováno na březen, kdy má systém varovat média a veřejnost před mediálními manipulacemi a prokazatelnými fake news.
Autor: Euroskop
