06.02.2019
Euroskop, Eurostat
V roce 2016 dle údajů Statistického úřadu Evropské unie (Eurostatu) absolvovalo studium na vysoké škole zhruba 4,7 milionu studentů ve všech unijních zemích. Více než třetina z nich přitom ukončila studium v některém z oborů sociálních věd, žurnalistiky nebo práva. Jak si naproti tomu v pomyslném žebříčku oblíbenosti vedou technické obory nebo třeba medicína?
Zmíněné obory sociálních věd, žurnalistiky či právní věda jsou mezi evropskými studenty nejoblíbenější a tvoří více než třetinu absolventů. Značný počet studentů se zaměřuje také na technické obory, kdy 15 % z nich úspěšně ukončilo strojírenství či stavebnictví.
Hned za těmito technickými obory se v oblibě umístilo lékařství a sociální péče, představující 14 % absolventů. V menším měřítku se pak studenti zaměřují a ukončují studia zaměřená na umění, přírodní vědy, matematiku či statistiku (cca. 11 %). Nejméně „populární“ je pak vzdělávání a pedagogika s 9 %.
Sociální vědy a žurnalistika táhnou nejvíce v Lucembursku
Tyto obory, společně se studiem se zaměřením na byznys či právo, jsou nejvíce oblíbené v Lucembursku a Bulharsku. V Lucembursku pak dokonce více než polovinu všech absolventů (52 %) tvoří právě studenti práva a sociálních věd; v Bulharsku je tomu téměř polovina, přesněji zhruba 49 %.
Nejnižší procento Eurostat zaznamenal ve Finsku a Španělsku. V obou státech se tímto zaměřením vydala asi čtvrtina studentů. V České republice pak tyto obory zakončí asi třetina ze všech univerzitních absolventů.
Technické obory jsou nejoblíbenější v Německu a Rakousku
Strojírenství, konstrukce či stavitelství jsou nejpopulárnějšími v Německu a Rakousku. Vysoký zájem, resp. vysoké procento absolventů v např. Německu může být dáno více faktory. Může se např. jednat o průmyslovou tradici země anebo také dlouhodobou strukturou spolkového hospodářství, kde průmysl a technologie hrají velmi významnou roli a jsou tahouny německého růstu.
Absolventi technických oborů v SRN představují 22 %, což je nejvíce z celé EU. V Portugalsku a Rakousku pak tito studenti tvoří 21, resp. 20 % absolventů. Nejmenší zastoupení pak mají tyto obory v Nizozemí (zde Eurostat využívá dat za rok 2015), Maltě a Británii, kdy v těchto zemích se počet absolventů pohybuje pod 10 %.
V ČR je oblíbenost strojírenských a dalších technických oborů zhruba na úrovni unijního průměru, kdy tato studia generují asi 15 % všech absolventů.
Sociální vědy, právo či žurnalistika patří v unijních zemích mezi obory s největším počtem absolventů. Zdroj: Eurostat.
Medicína a sociální péče
Nejvíce absolventů lékařství a oborů zaměřeních na sociální služby a sociální péči je dle Eurostatu ve Skandinávii a v Belgii. Vysoký počet studentů, kteří dokončí studium v některém z těchto oborů, může být dán rozsahem welfare state, jelikož pro severské země je vysoká úroveň sociálního systému typická. Ve Finsku a Dánsku shodně tvoří absolventi těchto oborů 20 %, ve Švédsku 22 % a v Belgii dokonce 27 %.
Nejméně dokončených studií z unijních zemí pak vykazují Německo, Rakousko či Lucembursko, kdy v těchto zemích absolventi těchto oborů tvoří něco kolem 8 % z celkového počtu vysokoškoláků, kteří dokončí svá studia.
V roce 2016 absolventi těchto oborů v ČR tvořili necelých 11 %, což Česko řadí spíše pod průměr EU.
Autor: Euroskop
