Marie Bydžovská, Euroskop, 11. 4. 2019
Premiéři a prezidenti 27 zemí EU se dohodli s britskou premiérkou Theresou Mayovou na prodloužení lhůty pro odchod Británie z EU do 31. října. Brexit by mohl nastat i dříve než za šest měsíců, pokud se Mayové podaří prosadit schválení rozlukové dohody v britském parlamentu. Přezkum by měl nastat již v červnu.
Déle než hodinu vysvětlovala v úvodu setkání britská premiérka Theresa Mayová svým protějškům z ostatních 27 zemí unie, jak si představuje další postup kolem britského odchodu z unie. Její druhou žádost o odklad brexitu poté řešili šéfové států a vlád sedmadvacítky u pracovní večeře do brzkých ranních hodin.
Šéfka britské vlády potřebovala dodatečný čas na dohodu s domácí opozicí, od níž si slibuje úspěch čtvrtého pokusu o schválení už připraveného textu dohody o podobě brexitu Dolní sněmovnou. Sama při příchodu označila rozhovory s labouristy za vážné a seriózní.
Pokud by žádosti o prodloužení lhůty šéfové států a vlád ostatních 27 unijních zemí nevyhověli, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. Unie dávala opakovaně najevo, že si takový vývoj, který by znamenal zmatky a chaos, nepřeje, ale je na něj nyní dostatečně připravena.
Britská premiérka Theresa Mayová a předseda Evropské rady Donald Tusk na jednání Evropské rady. Zdroj Evropská rada
Pod odchodu britské premiérky ze summitu pokračovala následná jednání mezi 27 lídry zemí EU do dvou hodin ráno. Nejsilnějším oponentem dlouhého odkladu brexitu byl francouzský prezident Emmanuel Macron. Prosazoval co nejkratší oddálení britského odchodu z EU – do termínu 22. května, tedy ještě před evropskými volbami. Oficiálním důvodem byla jeho obava o hladké fungování evropských institucí. V případě delšího odkladu brexitu se totiž také v Británii budou muset konat volby do Evropského parlamentu.
Součástí dnešní dohody o odložení lhůty pro brexit je nakonec i podmínka, že pokud Velká Británie neratifikuje odlukovou dohodu a neuspořádá evropské volby, nastane 1. června „divoký brexit“ bez dohody.
Francie byla též nejhlasitějším zastáncem ustavení záruk, že Británie se bude vůči unii chovat „konstruktivně a odpovědně“ a v duchu upřímné spolupráce. Agentura Bloomberg citovala vyjádření francouzského diplomata, že „je problematické, aby v EU byla odcházející členská země, která zároveň požívá všechna členská práva“.
V minulosti vedle Francie podle serveru CNN vyjadřovali obavy z dopadů prodloužení lhůty pro brexit i lídři dalších zemí, mimo jiné Španělska, Belgie nebo Lucemburska.
Britská premiérka přichází na jednání o brexitu. Zdroj: Evropská rada
Autor: Euroskop
