Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Lídři zemí EU hledají, kdo nahradí Jeana-Claudea Junckera

Euroskop, 28. 5. 2019
Juncker, setkání EPP před květnovým summitem 2019

Premiéři a prezidenti zemí EU se dnes schází v Bruselu, aby diskutovali o výsledcích voleb do Evropského parlamentu a důsledcích, které budou mít na začínající rozhodování o personálním obsazení vrcholných unijních postů. 

Nejvyšší představitelé členských států by již na tomto neformálním zasedání měli koordinovat svůj postup při ustanovování nástupce současného předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Dále budou jednat o postupech při obsazování dalších vysokých pozic včetně předsedy Evropské rady, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidenta Evropské centrální banky.

Premiér Andrej Babiš před odletem na tiskové konferenci zopakoval, že je potřeba, aby se zásadně změnilo fungování evropských institucí. "Aby Evropská rada uplatňovala podstatně větší vliv na Evropskou komisi než doposud," dodal. Právě tam má Česká republika podle premiéra důležitý hlas a bude hledat spojence za své zájmy mimo jiné v otázkách evropského rozpočtu, migrace nebo vnitřního trhu.

Před samotným jednáním s představiteli členských států se český premiér sešel se zástupci liberální frakce ALDE, jejíž je součástí, a poté s předsedy zemí V4, Donaldem Tuskem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. 

Infografika

O fungování Evropské rady a české roli v této instituci si můžete přečíst v seriálu Euroskopu Češi v EU. Zdroj: Kristina Kvapilová, Euroskop

 

Jakým způsobem se bude o novém šéfovi Komise rozhodovat?


Na na post předsedy Komise bude Evropská rada nominovat kandidáta, kterého musí schválit kvalifikovanou většinou. To znamená, že pro něj musí hlasovat zástupci alespoň 72 % zemí reprezentujících 65 % obyvatel EU. Absense se počítá za negativní hlas, což je důležité především kvůli tomu, že dosud není jisté, jak se na hlasování bude podílet britská premiérka Theresa Mayová.

V Parlamentu poté bude potřebovat ke schválení absolutní většinu hlasů  (polovina všech poslanců plus jeden, tj. 376). Nezíská-li kandidát požadovanou většinu, musí členské státy ve lhůtě jednoho měsíce navrhnout jiného kandidáta.

Předseda Evropské rady Donald Tusk chce, aby otázka budoucího vedení Komise byla vyřešena do příštího summitu lídrů EU, který se koná 20. a 21. června. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku v polovině července by pak mohl být nový předseda Evropské komise zvolen. Očekává se, že šéfové států a vlád 28 zemí EU by v Bruselu dnes měli dát Tuskovi mandát k vyjednávání o obsazení této funkce. 

 

V4 a Macron
Před zahájením jednání EU-28 proběhla řada přípravných schůzek. Jako již tradičně ladili noty i premiéři V4. Jejich setkání navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdroj: Úřad vlády

 

Mezi lídry EU nicméně nepanuje ani zdaleka shoda nad jmény či procedurou pro výběr šéfa evropské exekutivy. Německá kancléřka Angela Merkelová prosazuje systém takzvaných vedoucích kandidátů (spitzenkadidátů - tedy politiků, které jednotlivé evropské strany vyslaly do eurovoleb jako své lídry), který by s podporou většiny v europarlamentu mohl do čela komise vynést zástupce "jejích" evropských lidovců a krajana Manfreda Webera.

Pro systém "spitzenkandidátů" se dnes v Evropském parlamentu vyslovili i socialisté, tedy druhá nejsilnější frakce. Odmítají ale Webera, člověkem vhodným do čela komise je podle nich jejich vlastní vedoucí kandidát Frans Timmermans. Znamenat by to mohlo, že socialisté se v příštích dnech a týdnech pokusí najít v Evropském parlamentu většinovou - zřejmě levicovou a zelenou - alternativu k nyní očekávané koalici proevropských lidovců (EPP), Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D) a Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

 

Procedura spitzenkandidátů

Procedura byla poprvé využita ve volbách v roce 2014, kdy hlavní evropské politické strany nominovaly své kandidáty na předsedu Evropské komise. Kandidát strany, která obdržela nejvyšší počet hlasů (tou byla EPP – Evropská lidová strana), se po schválení většinou poslanců nového Parlamentu stal předsedou Komise (Jean-Claude Juncker).

Tato nová procedura vycházela z Lisabonské smlouvy. Smlouva totiž umožnila větší propojení institucí a v článku 17 v odstavci 7  explicitně stanovila, že: „S přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu a po náležitých konzultacích navrhne Evropská rada kvalifikovanou většinou Evropskému parlamentu kandidáta na funkci předsedy Komise“. Hlavní slovo v nominaci stále drží Evropská rada, protože ze smlouvy povinnost nevyplývá. Snahy politických stran na evropské úrovni o prosazení svých kandidátů na post předsedy Komise jsou zcela logické, ale fakticky nemají ve smlouvách právní základ.

Jak bude probíhat jmenování nové Komise, se teprve uvidí. "Procedura Spitzenkandidaten" sice formálně běží, ale zda bude opět použita, není jasné.  Vzhledem k tomu, že smlouva stanovuje pouze to, že by Rada měla „vzít v úvahu volby do Evropského parlamentu“, neexistuje povinnost, aby tomu tak bylo.

 

J. C.  Juncker
Současný předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se v Bruselu zúčastnil setkání Evropské lidové strany, která stejně jako i další evropské frakce před zahájením summitu debatovala o strategii pro začínající rozhodování o obsazení vrcholných postů EU. Zdroj: čtk

 

Princip spitzenkandidátů naopak  odmítá francouzský prezident Emmanuel Macron, který při příchodu na summit zdůrazňoval, že dříve než dojde na personální otázky, je třeba domluvit, jaké přesné úkoly bude nová komise mít. Až podle toho, na co se v příštích pěti letech bude chtít unie zaměřit, bude podle Macrona možné vybrat kandidáta s odpovídajícím přístupem.

Francouzský prezident zmínil tři konkrétní oblasti, které jsou podle něj důležité, tedy ochranu klimatu, ekonomický rozvoj, konkurenceschopnost EU a inovace a široce pojatou oblast bezpečnosti - od řešení migrace přes lepší ochranu hranic až po reformy azylového a schengenského systému. Připomněl také potřebu reformovat a prohloubit eurozónu.

Kandidáti evropských stran na post předsedy Evropské komise


Slovenský premiér Peter Pellegrini míní, že postup s využitím vedoucích kandidátů není "bible svatá", nový předseda komise by podle něj měl být v první řadě mladý a dynamický. Pellegrini také připomněl, že své zástupce na nejvyšších unijních postech by měly mít také různé geografické části unie. Země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) přitom do některé z těchto funkcí podle něj preferují nynějšího místopředsedu komise a neúspěšného kandidáta na slovenského prezidenta Maroše Šefčoviče.

"Není zatím oficiálním kandidátem (na předsedu komise), jmen je celá řada," podotkl.  K Šefčovičovi se vyjádřil i premiér Babiš, podle něhož jej země visegrádské čtyřky na post předsedy Evropské komise navrhovat nebudou.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Nová dohoda o brexitu je na světě

Euroskop, čtk, 17. 10. 2019

Index rovnosti žen a mužů: EU získala 67,4 bodu ze 100

Tereza Chlebounová, Euroskop, 15. 10. 2019

EU má největší soustavu chráněných území na světě

Tereza Chlebounová, Euroskop, 10. 10. 2019

Jourová prošla grilováním hladce, jiní komisaři mají problémy

Tereza Chlebounová, Euroskop, čtk, 9. 10. 2019