Tereza Chlebounová, Euroskop, 8. 8. 2019
Vzdělaný, zkušený a nepříliš diplomatický. To je ve zkratce španělský ministr zahraničí a bývalý předseda Evropského parlamentu Josep Borrell, který by měl od podzimu vést zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie. Co čekat od tohoto politika, který má na svém kontě řadu konfliktních situací kvůli svému přímému vyjadřování?
Na přelomu června a července se hlavy států a vlád členských států Evropské unie dohodly na kandidátech, kteří by měli obsadit vrcholné unijní posty. Novým vysokým představitelem pro bezpečostní a zahraniční politiku EU by se měl stát španělský socialistický politik Josep Borrell. Jeho nominaci ještě musí schválit Evropský parlament (EP).
Pokud uspěje, vystřídá od listopadu ve funkci Federicu Mogheriniovou. Podle serveru Politico.eu by se těžko hledaly dvě odlišnější osobnosti. Zatímco Mogheriniová se funkce ujala ve 41 letech a s pouze krátkou exekutivní zkušeností coby italská ministryně zahraničí, Borrell se stal poprvé členem španělské vlády už v 90. letech.
Josep Borrell byl navržen do čela evropské diplomacie lídry členských států EU, jeho nominaci musejí ještě definitivně schválit poslanci Evropského parlamentu. Zdroj: ČTK
Ze syna pekaře předsedou Evropského parlamentu
Od června 2018 je Borrell španělským ministrem zahraničí, v letošních volbách do Evropského parlamentu byl lídrem kandidátky španělských socialistů (PSOE). Zkušenosti v evropských institucích nasbíral jako europoslanec (2004-2009) a zejména jako v pořadí 26. předseda Evropského parlamentu (2004-2007).
Borrell se narodil v dubnu 1947 v Katalánsku jako syn pekaře. Vystudoval letecké inženýrství na Polytechnické univerzitě v Madridu a ekonomii na tamní Univerzitě Complutense. Po ročním pracovním pobytu v kibucu v Izraeli pokračoval ve studiu ekonomie v Paříži a v Kalifornii na Stanfordově univerzitě se věnoval aplikované matematice. Po návratu do Madridu získal doktorát z ekonomie, kterou pak přednášel na Univerzitě Complutense.
Od 80. let se pohybuje v politice – byl dlouholetým členem španělského parlamentu, působil jako státní tajemník na ministerstvu financí, řídil také ministerstvo veřejných prací a dopravy.
Borrell podporuje užší evropskou integraci
Pravděpodobný nový šéf evropské diplomacie je zastáncem pokračování evropské integrace, jednotlivé státy podle něj samostatně nic nezmůžou. „Pokud chceme přežít, musíme se sjednotit,“ prohlásil Borrell v roce 2007. Jednotu hlasitě prosazuje také doma, kde odmítá odtržení katalánského regionu od zbytku Španělska.
Volání po zachování jednoty spolu s neuznáním samostatného Kosova by podle serveru Politico mohlo zbrzdit evropskou diplomacii na Balkánu. V každém případě čeká Borrella nelehký úkol sjednotit hlasy členských států v zahraniční politice a dosáhnout toho, aby EU vystupovala jednotněji a aktivněji na globální scéně.
Co na srdci, to na jazyku
Server Politico popisuje Borrella jako člověka, který si nepotrpí na vybraný diplomatický jazyk a řekne vždy od plic, co si myslí. Podle evropského komisaře Pierra Moscoviciho v tom může být jeho síla, stejně jako slabina. V poslední době například vyvolal roztržku Madridu s Moskvou, když označil Rusko za starého nepřítele, USA zase popudil tím, že kritizoval jejich “kovbojskou” diplomacii ve Venezuele.
Na jaře 2005 se Borrell vložil do sporu tehdejšího českého prezidenta Václava Klause s místopředsedou Evropského parlamentu Alejem Vidalem-Quadrasem Rokou a předsedou ústavního výboru EP Joem Leinenenem, kteří Klause na tiskové konferenci obvinili, že v debatě o euroústavě používá „předpojaté a lživé argumenty“. Klaus slova europoslanců označil za urážku celé České republiky a požádal předsedu EP Borrella o omluvu.
Borrell poté poslal Klausovi dopis, v němž se dvou europoslanců zastal. „Já nechci být příliš ironický, já skoro chci věřit, že je to (dopis) nějaký úřednický byrokratický přehmat, že panu Borrellovi dali podepsat něco jiného, než co on skutečně věděl, že podepisuje,“ řekl v reakci český prezident.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
