Summit EU: boj o podmínky uhlíkové neutrality

12.12.2019
Euroskop, čtk

Především okolo klimatu a peněz se budou točit zřejmě nejdůležitější jednání na summitu EU, který dnes začíná v Bruselu. Prezidenti a premiéři unijních zemí na něm budou ladit podmínky takzvané uhlíkové neutrality, jež má být klíčovým výsledkem dvoudenní schůzky. Bavit se budou i o víceletém rozpočtu unie či brexitu, u nichž se však zásadní posuny neočekávají.

Klima a uhlíková neutralita

Jednání poprvé povede nový předseda Evropské rady Charles Michel, pro něhož je klimaticky odpovědnější unie zásadní prioritou.

„Chci, abychom se shodli na závazku, že se EU stane do roku 2050 klimaticky neutrální,“ napsal lídrům členských zemí v pozvánce na summit. Podle Michela je přechod k ekologicky čistému hospodářství příležitostí k růstu, ale zároveň bude pro státy náročný. Šéf summitů ve vzkazu zvláště skeptickým zemím jako jsou Česko či Polsko přislíbil, že závazek bude doplněn „nutnými zdroji, které vytyčí férovou a vyváženou cestu k našemu cíli“.

Uhlíková neutralita se vrací na program summitu po červnovém neúspěchu, kdy se k ní především Varšava a Praha postavily přes naléhání většiny ostatních zemí odmítavě. Obě země jsou i nyní mezi skupinou států, které se snaží do závěrů summitu prosadit co nejkonkrétnější zmínky o finanční podpoře pro průmyslové regiony. Návrh závěrů se proto zmiňuje o 100 miliardách eur (2,55 bilionu korun) investic, které má vyvolat plánovaný fond pro regiony závislé na fosilních zdrojích.

Česko navíc hodlá do usnesení summitu prosadit, aby byla jaderná energie označena za čistou a její využívání nebylo překážkou pro uhlíkovou neutralitu. Diplomaté očekávají zvláště s ohledem na požadavky skeptických zemí dlouhé jednání. Vzhledem k tomu, že summit přijímá závěry jednomyslně, není vyloučen ani opětovný krach jednání. Ačkoli podle některých unijních představitelů nechce Michel dopustit, aby jeho premiéra skončila neúspěšně.


Víceletý rozpočet na období 2021 až 2027

Peníze budou nejfrekventovanějším pojmem i při dnešní večeři, kdy lídři navážou na klimatickou debatu úzce souvisejícím tématem víceletého rozpočtu na období 2021 až 2027.

Na stole budou mít návrh připravený finským předsednictvím EU, který sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Zatímco Bruselu se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny dalším poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce ještě snížit. Očekává se, že ze všech stran budou znít rozličné požadavky a lídři pověří Michela, aby vedl další vyjednávání v prvních měsících příštího roku, kdy by k rozpočtu mohl svolat mimořádný summit.


Debata o změně fungování unijních institucí

Prezidenti a premiéři by dnes měli vytyčit i rámec dlouhodobé debaty o změně fungování unijních institucí, kterou navrhují Německo a Francie. Měla by proběhnout v příštích třech letech a řešit mimo jiné množnou změnu způsobu voleb do Evropského parlamentu.

Pátek bude na summitu věnován eurozóně. Lídři 27 zemí při ohlášené neúčasti britského premiéra Borise Johnsona proberou reformu záchranného mechanismu ESM a plán na dokončení bankovní unie.


Brexit

Na závěr pak se zřetelem na výsledky čtvrtečních britských voleb prodiskutují vyjednávání o vztazích s Británií po jejím očekávaném lednovém odchodu ze společenství. Podle návrhu závěrů hodlá summit vyzvat k co „nejlepšímu využití omezeného času“ na vyjednávání o dohodě upravující obchodní vztahy po brexitu. Obě strany by rády stihly jednání uzavřít během přechodného období, v němž budou do konce příštího roku platit současné podmínky. Podle řady expertů to však není zcela reálné.

Autor: Euroskop

Sdílet tento příspěvek