Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bezprostředně po brexitu se pro občany EU v Británii nic nezmění

Euroskop, ČTK, 29.01.2020
brexit

Po letech dohadů a sporů opustí Británie v pátek Evropskou unii. V zemi ale zůstane zhruba 3,2 milionu občanů sedmadvaceti unijních zemí včetně Česka. V prvních měsících po brexitu je velké změny nečekají. Pokud si požádají o status usedlíka, budou moci ve Spojeném království dál žít, pracovat a využívat zdravotnického a sociálního systému. Jejich práva bude zajišťovat "rozvodová" dohoda, kterou premiér Boris Johnson loni v říjnu dojednal s Bruselem. 

Do konce června příštího roku tak budou muset občané 27 členských zemí Evropské unie žijící v Británii požádat o takzvaný status usedlíka, který jim dává právo trvalého pobytu.

Podle britského ministerstva vnitra žádost dosud podalo asi 2,8 milionu přistěhovalců z EU včetně tisíců Čechů. Žádosti přitom úřady vyhoví v případě, že unijní občan ve Spojeném království pobýval déle než pět let. Jinak dostane žadatel předběžný status, který jej opravňuje zůstat v zemi až pět let. V britských médiích se přitom v posledních měsících objevila řada stížností a popisů případů, kdy ministerstvo lidem, kteří mnohdy v Británii strávili dlouhé roky, bezdůvodně odmítlo udělit plnohodnotný usedlický status.

Podle odhadu českého velvyslance v Británii Libora Sečky žije v zemi asi 65.000 až 80.000 Čechů, přičemž jejich počet v posledních letech nejspíš klesl. Britské ministerstvo vnitra v polovině ledna uvedlo, že si o status usedlíka požádalo 33.000 Čechů. Byli tak na 15. pozici hned za Slováky, kteří podali více než 57.000. Zdaleka nejčastěji se ale o status usedlíka ucházeli Poláci, kterých v Británii žije téměř milion.

O status usedlíka požádalo 33 000 Čechů

Přes ujišťování britské vlády mnoho unijních občanů hledí do budoucnosti s obavami. V živé paměti mají skandál, který v roce 2018 vypukl kolem takzvané generace Windrush. Aféra se týkala migrantů z Karibiku, kteří od konce 40. do počátku 70. let minulého století přicházeli s podporou vlády do Británie. Někteří z těchto lidí, kteří v Británii strávili celý život, začali mít ale v posledních letech potíže při získávání zdravotní péče nebo při žádostech o práci a některým hrozila i deportace. Skandál připravil o křeslo ministryni vnitra Amber Ruddovou.

Nedůvěru v současnou britskou vládu vyjádřili minulý týden také členové Sněmovny lordů, kteří se pokusili do prováděcího zákona k brexitové dohodě prosadit pasáž, jejímž cílem bylo lépe chránit práva unijních občanů po brexitu. Podle představ horní komory měli občané EU dostat právo na trvalý pobyt automaticky a obdržet měli také fyzický doklad potvrzující jejich právo v zemi žít. Dolní sněmovna ovládaná Johnsonovými konzervativci ale všechny dodatky Sněmovny lordů zamítla.

Ochrana práv unijních občanů v Británii a Britů žijících ve zbytku unie byla kromě finančního vyrovnání obou stran a problému kolem irské hranice jedním ze tří hlavních témat při vyjednávání o brexitové dohodě. Navzdory dohodě se ale v poslední době na straně EU začaly objevovat pochyby, zda bude Británie v budoucnu své závazky dodržovat. Vyjádřili je například někteří europoslanci. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je ujistila, že bude dodržování práv unijních občanů po brexitu pečlivě sledovat.

Změny nastanou pravděpodobně na začátku roku 2021


Aby mohli unijní občané požádat o status usedlíka, museli by do Británie dorazit před koncem přechodného období, tedy do konce prosince letošního roku. Už na počátku roku 2021 by mohly nastat změny. Podle britských médií se může stát, že budou unijní občané, kteří budou chtít ve Spojeném království žít déle, potřebovat víza a pracovní povolení. Bezvízový styk by měl platit jen pro pobyt do 90 dní.

Nový imigrační systém, který chce Johnsonova vláda zavést po konci přechodného období, může Evropanům stěhování do ostrovní země výrazně zkomplikovat. Budou totiž muset absolvovat stejnou imigrační proceduru jako lidé ze států mimo unii a prosadit se v bodovém systému australského typu, který uchazeče posoudí z různých hledisek včetně pracovní kvalifikace.

Autor: Euroskop