Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Von der Leyenová: Kvůli krizi přidá EU peníze na kohezi

Euroskop, Evropský parlament, čtk, 14. 5. 2020
eura peníze

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy. Na středeční schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.

Poslanci v návrhu rezoluce navazující na středeční debatu o rozpočtu pohrozili, že rozpočet na období 2021 až 2027 neschválí, pokud se v něm nové zdroje příjmů neobjeví. V jiném usnesení vyzvali komisi, aby připravila nouzový plán pro případ, že by se víceletý rozpočet kvůli očekávaných tahanicích mezi členskými státy nepodařilo letos schválit.

Komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl vzrůst.

Eura

Členské státy by měly dostat z rozpočtu EU na kohezi více peněz než dřív na obnovu po koronavirové krizi. Zdroj: Pixabay.com

Peníze se rozdělí podle závažnosti dopadů krize

Von der Leyenová o konkrétních číslech nemluvila, přiblížila však rozvržení peněz na hospodářské oživení. Součástí pokrizové obnovy bude podle ní i navýšení peněz ve strukturálních fondech určených na vyrovnání hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony.

"Bude to nad rámec obvyklých kohezních obálek v rozpočtu a toto navýšení bude rozdělováno na základě vážnosti ekonomických a sociálních dopadů krize," popsala von der Leyenová.

Členské země jsou v pohledu na budoucí využívání kohezních peněz rozdělené, zvláště severské státy by krizovou pomoc členským zemím preferovaly ve formě úvěrů a nikoli přímých plateb. Značná část poslanců však volá po posílení soudržnosti i prostřednictvím těchto fondů.

"Z využívání kohezní politiky bychom neměli slevovat, vnímejme ji jako investiční nástroj, který pomůže regionům na cestě z krize," prohlásila místopředsedkyně EP Dita Charanzová z liberální frakce.

Europoslanci chtějí hledat nové zdroje příjmů EU

Klíčovou součástí rozpočtu však jsou podle poslanců zejména nové zdroje příjmů, po jejichž využívání volají dlouhodobě. Vzhledem k očekávanému vyššímu objemu se bez nich rozpočet nyní podle členů EP neobejde.

"Parlament nedá svůj souhlas s VFR (víceletým finančním rámcem) bez dohody na reformě systému vlastních zdrojů," uvádí se v předběžném návrhu usnesení, o němž mají poslanci hlasovat v pátek.

Rozpočet EU je financován jednak z přímých příspěvků členských zemí a dále i z části příjmů z daně z přidané hodnoty či z celních poplatků. Jako o možných nových příjmech se mluví o penězích z prodeje emisních povolenek, dani z finančních transakcí či poplatku za likvidaci nerecyklovaných plastů. Část členských zemí se však vůči těmto možnostem staví odmítavě.

Von der Leyenová bez upřesnění přislíbila, že rozpočet, jehož návrh chce komise představit do konce května, bude s novými zdroji příjmů počítat.

Finální rozpočet musí schválit Evropský parlament

Hlavní slovo při vyjednávání o rozpočtu budou mít sice lídři unijních zemí, Evropský parlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude odrážet jejich požadavky.

Ve středu zároveň přijali jiné usnesení, v němž vyzvali komisi, aby do poloviny června předložila záložní plán pro případ, že nebude rozpočet do konce roku schválen. Většina poslanců se totiž kvůli očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že parlament nedostane odpovídající čas na konečné schválení rozpočtu.

Pokud nový VFR nebude k dispozici ani 1. ledna 2021, současné rozpočtové stropy sice budou automaticky prodlouženy, ale mnoho programů EU, například programy kohezní politiky, výzkumu anebo program Erasmus, ukončí platnost. Pohotovostní plán by měl zajistit kontinuitu těchto programů pro občany, regiony, obce, zemědělce, univerzity či firmy, které jsou financovány programy EU, a vyloučit jakékoli riziko, že současný VFR nebo současné programy budou ukončeny anebo neřízeně prodlouženy.

"Občané, podniky a občanská společnost by nerozuměli tomu, proč 1. ledna 2021 nemáme platný rozpočet EU," komentovala návrh schválený většinou poslanců jeho spoluzpravodajka Margarida Marquesová.

Evropská komise představila návrh příštího Víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2021–2027 v květnu 2018. V důsledku současné krize způsobené nákazou COVID-19 a jejích následků oznámila, že v květnu 2020 předloží přepracovanou verzi. Evropský parlament zaujal svůj postoj v listopadu 2018 a znovu jej potvrdil v říjnu 2019. Evropská rada se na svém postoji doposud neshodla.

Autor: Euroskop