Tereza Chlebounová, Euroskop, 30. 6. 2020
Nejlidnatější stát a největší ekonomika Evropské unie převezme 1. července na půl roku předsednictví Rady EU. Za svůj hlavní úkol si Německo vytyčilo zotavení Evropy po pandemii koronaviru. Pokročit chce také ve vyjednávání o víceletém rozpočtu, nastavení nových vztahů se Spojeným královstvím po brexitu, ochraně klimatu či digitalizaci.
V napjaté době způsobené šířením nákazy Covid-19 vyvolává německé předsednictví velká očekávání. “Přebíráme zodpovědnost v době, kdy Evropská unie čelí největší výzvě ve svých dějinách,” uvedla německá kancléřka Angela Merkelová předminulý týden v parlamentu.
“Pandemie koronaviru postavila náš společenský, hospodářský a politický život úplně na hlavu,” prohlásila Merklová, která stála v čele Německa i v roce 2007, kdy předsedalo Unii naposled. Koronavirus výrazně změnil také původní plány a program předsednictví, které země přebírá od Chorvatska.
Rotující předsednictví vyšlo na Německo v době, kdy je potřeba EU vyvést z krize způsobené šířením nákazy Covid-19. Zdroj: ČTK
Obnova po koronaviru bude hlavní prioritou
Motto německého předsednictví zní „Společně pro zotavení Evropy“. Právě zvládnutí následků pandemie Covid-19 a jejích ekonomických dopadů bude hlavním tématem, na které se chce Německo v čele EU zaměřit. Mezi další priority bude patřit vyjednání víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a také jednání o budoucích vztazích EU se Spojeným královstvím, které letos v lednu Unii opustilo.
Cílem Berlína je dospět co nejdříve k dohodě o společném záchranném fondu na obnovu ekonomik zemí a regionů zasažených koronavirem, který by měl podle návrhu Evropské komise obsahovat 750 miliard eur. Vytvoření evropského záchranného programu vzešlo z iniciativy německé kancléřky Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, kteří po včerejší společné schůzce prohlásili, že by rádi viděli schválení víceletého finančního rámce i fondu na obnovu na summitu evropských lídrů 17. a 18. července. Merkelová nicméně uvedla, že k dohodě všech členských států povede ještě dlouhá cesta.
Koronavirus nemá zastavit ochranu klimatu či digitalizaci
Na programu německého předsednictví budou i další zásadní témata, jako je pokrok při ochraně klimatu, digitalizace nebo posílení role Evropy na mezinárodní scéně, která Německo nechce nechat kvůli koronavirové krizi zapadnout.
Za svoje logo si německé předsednictví vybralo takzvanou Möbiovu pásku – smyčku, která má pouze jednu stranu, přestože se na první pohled jeví jako dvoustranná. Symbol má znázorňovat sjednocující a inovativní Evropu, která přivádí dohromady nejrůznější typy lidí a zájmů, Evropu se společným cílem vybudovanou na základě solidarity.
Německo utvoří trojici s Portugalskem a Slovinskem
Priority předsednictví sladí Německo v rámci takzvané „trojky“ s Portugalskem a Slovinskem, které budou Radě předsedat v první, respektive druhé polovině roku 2021. Během nadcházejících 18 měsíců budou usilovat o to, aby se EU z koronavirové krize vynořila silnější, spravedlivější a udržitelnější.
Jejich společným cílem bude zajistit rychlou obnovu ekonomiky i společnosti a posílit odolnost Evropy vůči případným budoucím pandemiím. Součástí obnovy mají být opatření proti změnám klimatu a digitální transformace. Trio také chce dále zlepšit roli EU jako aktivního globálního hráče a posílit vztahy s klíčovými mezinárodními partnery, jako je Čína, Indie nebo státy Afriky.
Předsednická země určuje agendu Rady
V předsednictví Rady EU se členské země střídají po 6 měsících podle předem daného pořadí. V každém kalendářním roce se o něj dělí dvě země, které si jej předají na přelomu června a července. Předsednická země řídí zasedání na všech úrovních Rady a může tak určovat její agendu a priority.
Tři po sobě jdoucí státy spolu vždy koordinují svůj program a hlavní témata na celých 18 měsíců, aby byla zajištěna kontinuita práce Rady. Tyto tříčlenné skupiny jsou označovány jako trojice nebo trojka (v angličtině „trio“).
Česká republika se ujme předsednictví podruhé ve své historii v červenci roku 2022. Trojici vytvoří spolu s Francií a Švédskem.
Autor: Tereza Chlebounová, Euroskop
