Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Bilance prvních dvou týdnů očkování proti covid-19 v EU

Euroskop.cz, Fotobanka ČTK, 08.01.2021
Vakcína BioNTech/Pfizer

Už skoro dva týdny se očkuje v Evropské unii proti onemocnění covid-19. Ve středu Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a posléze i Evropská komise schválily vakcínu společnosti Moderna, která se tak bude používat vedle současně nasazené vakcíny od BioNTech/Pfizer. I navzdory pocitům naděje, které vakcína přináší, první očkovací dny ukazují, že zažehnání pandemie tímto způsobem bude i tak spíše maraton než sprint. Přinášíme vám bilanci toho, jak se jednotlivé země vypořádávají s vakcinací, jejich úspěchy i nezdary.

Opozdilé Nizozemí a Francie
 

Dalo by se předpokládat, že za krize, při níž dennodenně umírají lidé a ekonomika se dostává do hlubší a hlubší krize, státy nebudou otálet a co nejdřív začnou očkovat. Tak se ale nestalo u řady zemí, z nichž nejpomalejší je nepochybně Nizozemí. Teprve ve středu dostala jako první vakcínu zdravotní sestra. Proč tak velké zpoždění?

Podle premiéra Marka Rutteho vláda předpokládala, že jako první Evropská unie schválí vakcínu společnosti Oxford/AstraZeneca, která nevyžaduje skladování při extrémně nízkých teplotách jako vakcína BioNTech/Pfizer. Ke schválení vakcíny došlo také dřív, než stát plánoval, nebyl tak dostatečně připravený. Evropská komise přitom od října upozorňovala členské státy, aby připravily různé zaváděcí scénáře, pokud jde o úložiště a infrastrukturu.

Dalším překvapivým opozdilcem je Francie. Přestože zahájila očkování ve stejnou dobu jako ostatní země, podle dostupných údajů ze začátku týdne podala dávky pouze několika stovkám lidí. Podle ministra zdravotnictví Oliviera Vérana je pomalé tempo očkování záměrnou volbou k vybudování důvěry ve vakcínu.

Francouzi jsou totiž k vakcíně velmi skeptičtí. Podle průzkumů by se pouze 40 % nechalo očkovat. Ministrovo odůvodnění ale francouzský prezident Emmanuel  Macron vyvrátil slovy, „tempo není hodné okamžiku ani francouzského lidu.“ Právě takové otálení může stát při nadcházejících francouzských prezidentských volbách Macrona prezidentský post.

První kontroverze
 

Výběr prvního očkovaného v zemi sebou nese jistou symboliku. V České republice jím byl premiér Andrej Babiš, na Slovensku známý infektolog Vladimír Krčméry a v Itálii Massimo Vajani, 78letý obyvatel italské vesnice Codogna, kde se minulý rok objevil italský pacient 0. Dále už se podle pokynů Evropské unie členské země soustředí na vakcinaci zatím pouze lidí vysokého věku a zdravotnického personálu.

V Polsku se tak zdvihla vlna negativních reakcí, když byla vakcína podána jistým celebritám a politikům ještě předtím, než byli očkováni lékaři. Po kritice, která přicházela jak z Polska, tak i ze zahraničí, se mnozí bránili, že byli vybráni jako ambasadoři, kteří mají být součástí kampaně na podporu vakcíny. Zatím ale není známo, kdo těmto lidem umožnil přednostní přístup. Situaci vyšetřuje polské ministerstvo zdravotnictví a lékařská univerzita, která tyto vakcíny podala. Následky ale už pocítil starosta hrabství v jihovýchodním Polsku, který byl kvůli své předčasné vakcinaci, kterou sdílel na sociálních sítích, vyloučen z politické strany Právo a Spravedlnosti (PiS).

Podobný problém se vyskytl také v Řecku, kde vláda zahrnula do první skupiny očkovacího plánu „prioritní zaměstnance ve vládních funkcích“. Desítky vládních úředníků nicméně dostali své injekce před většinou zdravotnických pracovníků. Tyto případy vyvolaly debaty o tom, zda by měli být vrcholoví představitelé zemí přednostně očkováni spolu s lékaři a lidmi, kteří jsou nejvíce ohroženi pandemií. V unijních zemích se jedná o ojedinělé případy, ale už i evropské instituce mají teprve 54letého očkovaného. Je jím člen Evropské komise, Slovák Maroš Šefčovič.
 

Rebelství, které nevyšlo
 

Příjem vakcíny zprostředkovaný Evropskou unií zhatil plány maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který měsíce prohlašoval, že jeho vláda pracuje na získání vakcín tvrději než ostatní a že Maďarsko bude první zemí EU, která použije ruskou a čínskou vakcínu. Tak se ale nestalo a Maďarsko začalo jako zbytek Unie očkovat vakcínou BioNTech/Pfizer.

Vysvětlení, proč Maďarsku nestačila přijít vakcína z Ruska a z Číny dřív než ta z Evropské unie, přináší jiná zpráva z tohoto týdne. Ruský prezident Vladimír Putin a německá kancléřka Angela Merkelová diskutovali během úterního telefonátu o spolupráci při výrobě vakcín. Tuto zprávu, která vychází z údajů ruské vlády, v úterý zveřejnilo Politico.

Jak spolu tyto dvě skutečnosti souvisí? Rusko nemělo dostatečnou výrobní kapacitu, aby mohlo Maďarsko zásobovat dodávkami vakcíny Sputnik V. Telefonní hovor mezi Merkelovou a Putinem se měl týkat právě možných vyhlídek na společnou produkci vakcín. Mluvčí německé vlády potvrdil, že k této výzvě došlo, k projednaným tématům se ale dále nevyjádřil.

Autor: Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz

Další články v rubrice

Jaká bude Evropa po odchodu Merkelové z funkce kancléřky?

Euroskop.cz, Fotobanka ČTK, 21.01.2021

Boj Emmanuela Macrona proti islamismu

Evropská komise, Euroskop.cz, ČTK Fotobanka, 06.11.2020

Vrátí se europoslanci do Štrasburku?

Lucie Nalejvačová, Euroskop.cz, foto Pixabay, 23.10.2020

Mobilita zahraničních studentů v EU

Euroskop, Eurostat, ČT24, MŠMT, Erasmus+, 07.09.2020