21.01.2021
Euroskop.cz, Fotobanka ČTK
Novým předsedou německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) byl o víkendu zvolen Armin Laschet, premiér Severního Porýní-Vestfálska. Stal se tak kandidátem na kancléře Spolkové republiky Německo. Angela Merkelová totiž v roce 2018 oznámila, že po parlamentních volbách, které proběhnou letos na podzim, se znovu o post ucházet nebude a ve vysoké politice skončí. Nabízí se tak otázka, kdo ji nahradí, a jak bude Evropa vypadat bez Angely Merkelové v čele největší ekonomiky Evropské unie.
V čele německých křesťanských demokratů stojí po rezignaci Annegret Krampové-Karrenbauerové nově Armin Laschet, který doposud působil jako premiér Severního Porýní-Vestfálska. Ke zvolení mu nepochybně napomohl povedený kandidátský projev, ve kterém nechybělo ujištění, že mu mohou lidé důvěřovat, a zároveň i emoce. Nezapomněl v něm také zdůraznit, že má, v případě zvolení, ambice stát se příštím spolkovým kancléřem.
Kdo nahradí Angelu Merkelovou ve funkci kancléře
S novým leaderem CDU je o trochu jasnější, jak bude boj o kancléřský post v Německu vypadat. Nemusí to ale nutně být Laschet, koho strana nominuje na pozici kancléře. Na svém kandidátovi se totiž Křesťanskodemokratická unie musí domluvit s Křesťanskosociální unií (CSU). Předsedou CSU je bavorský premiér Markus Söder, který má také ambici nahradit Angelu Merkelovou v úřadu.
Uvnitř CDU je ale další vycházející hvězda, sice bez vedoucí role ve straně, ale s oblíbeností větší, než jakou má Angela Merkelová. Ministr zdravotnictví Jens Spahn se minulý rok zviditelnil relativně úspěšným přístupem k řešení pandemie covidu-19. Navzdory tomu, že Spahn podpořil Armina Lascheta při volbě předsedy CDU, Bloomberg nevylučuje, že by se ministr zdravotnictví mohl stát kandidátem na kancléře, pokud by měl největší šanci na výhru.
O post kancléře se bude ucházet i nynější vícekancléř Německa, ministr financí Olaf Scholz, který bude zastupovat Německou sociální demokracii (SPD). Dlouholetý starosta Hamburku je oblíbený nejen uvnitř strany, ale také u široké veřejnosti. Jeho popularita v poslední době vzrostla i díky jeho pevné podpoře nákladných vládních programů na záchranu ekonomiky postižené pandemií. Co je dnes už téměř jasné, je to, že novým německým kancléřem bude muž.
EU bez Merkelové v čele německé vlády
Po 16 letech se po Angele Merkelové uvolní kancléřský post a většina lidí nejen v Evropě se shodne na tom, že je její odchod znamená pro Evropskou unii velký zlom. Kancléřka patří k nejvlivnějším lidem Unie, navzdory tomu je oblíbená i u svých protějšků, kteří zaujímají opačný postoj než ona. Maďarský premiér Viktor Orbán, který jí kritizoval nejen za její migrační politiku, ji v rozhovoru pro týdeník Die Zeit vyzval, aby zůstala kancléřkou další volební období.
Je to především neúnavná snaha o kompromis, která činí politiku Merkelové efektivní. S tím souvisí i její typický důraz na jednotu členských států EU. V tomto směru ovlivnila ambiciózního francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který je méně ochoten dělat kompromisy a přichází s často kontroverzními reformami Evropské unie. Otázkou je, zdali bude její následovník pokračovat v tradičním německo-francouzském tandemu.
Mnozí považují dovednost Merkelové dělat kompromisy za její silnou stránku, jiní za slabinu. I uvnitř její vlastní strany CDU zaznívají stále hlasitější kritiky, podle kterých Merkelová ustupuje autoritářům, ať už v Budapešti, tak v Pekingu. Odtud možná pramení její oblíbenost i mezi oponenty.
Otázkou je, zdali bude zvolen za kancléře kandidát, který bude pokračovat v zajetém „merkelismu“, nebo jestli si Německo vybere jinou cestu. Nový předseda CDU Armin Laschet by se nicméně zatím dal označit za pokračovatele politiky Angely Merkelové.
Autor: Euroskop.cz, Lucie Nalejvačová
