Jaké ekonomiky EU zaznamenaly za rok 2020 nejmenší a největší propad?

04.02.2021
Euroskop.cz, Pixabay.com

Rok 2020 přinesl nejen zdravotnickou, ale také ekonomickou krizi. Pandemie covid-19 si vyžádala miliony obětí a prudký propad ekonomik. Evropská unie za minulý rok zaznamenala podle predikcí Evropské centrální banky pokles růstu HDP o 7,3 %. V letošním roce by podle stejného scénáře měla ekonomika v EU vzrůst o 3,9 %.

Hranici poklesu růstu přes 10 % překonalo v EU pouze Španělsko s -11 % a Itálie s -10,6 %. Tyto dvě země zasáhla ekonomicky pandemie covid-19 nejvíc. Ve Španělsku se tak jedná o největší recesi od dob španělské občanské války na konci 30. let. Itálie se potýká s největším propadem HDP od konce 2. světové války.

Delší zotavování Španělska a Itálie

U obou zemích je toto číslo výsledkem dlouhých a přísných karanténních opatření, které na jaře minulého roku téměř zastavilo hospodářství. Nepatrné oživení ve druhé polovině roku nestačilo k vyrovnání škod a bylo pak ukončeno další vlnou pandemie na podzim, kdy vlády opět zavedly opatření proti šíření nemoci.

Podle statistik pocítil největší dopad na příjmy sektor služeb, zejména aktivity spojené s pohostinstvím. Kvůli omezení mobility strádalo i odvětví cestovního ruchu, které je u obou zemí hnacím motorem hospodářského růstu. To vedlo k uzavírání podniků v celém odvětví, od hotelů po bary, restaurace a maloobchodní prodejny, které se tradičně živí prodejem pro návštěvníky.

Ekonomiku zemí tedy značnou část roku hnaly vládní výdaje, což se odrazilo na vyšším veřejném dluhu a deficitu. Podle Mezinárodního měnového fondu se budou státy na jihu Evropy, které jsou do značné míry závislé na cestovním ruchu, ekonomicky zotavovat z krize pomaleji než ostatní ekonomiky v EU.

Nejmenší propady ekonomik v EU

Nejmenší ekonomickou ztrátu (-2,9 %) zaznamenalo v Evropské unii Švédsko, jehož přístup k pandemii covid-19 byl velmi odlišný od ostatních členských zemí. Švédská vláda lidem doporučila, aby se nedružili a zůstávali v bezpečí izolovaní. Až ke konci roku zakázala shromažďování velkého počtu lidí a zavedla některá cestovní omezení. Mezitím nicméně nenařídila žádnou celonárodní karanténu, z části také proto, že to švédská ústava nedovoluje.

Částečná záchrana ekonomiky si ale našla svou oběť v počtu obětí pandemie. Švédské statistiky vykazují nadměrnou úmrtnost. Během období pandemie zemřelo o téměř 30 % více Švédů, než by tomu bylo za normálních okolností. Švédsko čelí kritice, protože neochránilo starší lidi, zejména ty, kteří žijí v pečovatelských domech. V nich se totiž nákaza v prvních měsících šířila nadměrně.

Druhý nejmenší propad ekonomiky s -3,3 % HDP vykazuje Finsko, kde vláda už od počátku loňského roku prosazovala přísná opatření a uzavírala hranice. Od propuknutí pandemie zemřelo ve Finsku na onemocnění covid-19 pouze 685 lidí.

K ekonomickému oživení napříč členskými zeměmi EU má přispět nástroj Next Generation EU, jehož prostředky mají nabídnout řešení výzev spojených s pandemií covid-19. Fond na podporu oživení je součástí balíčku ve výši 1824,3 miliard eur, který pojímá jak víceletý finanční rámec, tak nástroj Next Generation EU. Ve formě grantů má být z Nástroje pro příští generaci (Next Generation EU) celkově rozděleno 390 miliard eur mezi členské státy ve formě grantů, ve formě půjček má být pro státy připraveno 360 miliard eur.

Propad ekonomik členských států EU za rok 2020

Členské státy EU Roční propad HDP v %
Belgie 8,8 %
Bulharsko 4,1 %
Česká republika 5,6 %
Dánsko 4,5 %
Estonsko 7,5 %
Finsko 3,3 %
Francie 9,8 %
Chorvatsko 9 %
Irsko 8,5 %
Itálie 10,6 %
Kypr 6,4 %
Litva 8 %
Španělsko 11 %
Švédsko 2,9 %
Maďarsko 7 %
Malta 4,8 %
Německo 5 %
Nizozemsko 5,4 %
Polsko 4,3 %
Portugalsko 7,6 %
Rakousko 7,5 %
Rumunsko 4,2 %
Řecko 8,2 %
Slovensko 6 %
Slovinsko 7,8 %
Lotyšsko 5,6 %
Lucembursko 5,8 %

Autor: Euroskop.cz, Lucie Nalejvačová

Sdílet tento příspěvek