Kdo si rozdělí evropské peníze?


Marie Bydžovská, EUROSKOP, 5. prosince 2009

Nová pravidla určená Lisabonskou smlouvou již vstoupila v platnost. Nejbližší důležité rozhodování, které před EU stojí tak bude, jak se použijí evropské peníze v příštím rozpočtovém období po roce 2013. O tom, jaký bude evropský rozpočet za tři roky, debatovali v pondělí 30. listopadu experti pozvaní organizací Evropské hodnoty.

Ačkoliv se zdá, že na rozhodování o příští finanční perspektivě je stále brzy, ve skutečnosti měla diskuze o revizi evropského rozpočtu začít již za českého předsednictví, které se také na tuto debatu připravovalo. Konání revize evropského rozpočtu na přelomu let 2008/09 byla podmínka, která umožnila schválení současné finanční perspektivy na summitu Evropské rady v prosinci 2005.

Revize rozpočtu

Revizi odstartovala Komise v září 2007 veřejnou konzultací, které se účastnila většina členských států a velké množství organizací. Hlavními závěry bylo doporučení podporovat konkurenceschopnost ekonomiky, politiku boje proti změnám klimatu, snížit výdaje na zemědělství, zachovat kohezní politiku a odstranit zdroj rozpočtu z daně z přidané hodnoty, shrnul výsledky revize ředitel odboru Ministerstva financí Národní fond Jan Gregor.

Zaměstnanci doků se dostali 7. března v Bruselu do potyček s policií, když protestovali během zasedání ministrů financí proti liberalizačním plánům EU pro provoz přístavů.

Boj o peníze je věčný a místo argumentů se někdy používají i tyče. Snímek ze 7. března 2003 z Bruselu, kde se zaměstnanci doků dostali do potyček s policií, když protestovali během zasedání ministrů financí proti liberalizačním plánům EU pro provoz přístavů. Foto čtk

Politická vůle k diskuzi o revizi rozpočtu podle něj nyní není, dokonce ani nestojí mezi prioritami španělského předsednictví. Posouváním nicméně hrozí, že diskuze se sloučí s přípravou nové finanční perspektivy a z debaty o dlouhodobých prioritách bude jednání o číslech.

Předběžná verze revize unikla na veřejnost

V debatě o revizi rozpočtu vidí člen rozpočtového výboru Evropského parlamentu Jiří Havel tři zásadní otázky. Měl by rozpočet EU vzrůst, nebo naopak klesnout? Jaká by měla být jeho budoucí struktura? A bude se moci EU stejně jako členské státy zadlužovat prostřednictvím vydávání vlastních dluhopisů?

Proti růstu evropského rozpočtu stojí Rada EU zastupující členské státy a jeho růst pravděpodobně neprojde. Co se týče změny struktury, debata se vede především o nových vlastních příjmech Unie jako například „zelené zdanění letenek“. Ani to podle Havla nemá valnou šanci na schválení. A ani u třetího bodu, vydávání vlastních dluhopisů, nepočítá Havel, že by změna mohla v novém rozpočtovém období začít platit.

Europoslanec hovořil také o dokumentu, který unikl z kanceláří Komise, a který prý Předseda Komise na slyšení v Evropském parlamentu popřel. Tento dokument stanovuje tři hlavní priority pro příští finanční perspektivu – udržitelný růst a pracovní místa (její součástí je i politika soudržnosti), klima a energie (obsahuje i zemědělskou politiku) a globální Evropu. Únik dokumentu byl i tématem diskuse, kdy účastníci spekulovali o tom, že neveřejný dokument pravděpodobně vypustilo generální ředitelství pro regionální politiku, které je jeho obsahem ohroženo.

Zemědělství a regionální politika přijdou zkrátka

Hlavními oběťmi revize totiž mají být zemědělská a regionální politika, které v současnosti spotřebují největší část evropského rozpočtu. Nad výší výdajů společné zemědělské politiky, které „se nedaří dostatečně rychle snižovat“, neskrýval nelibost i Jan Gregor. Snížení výdajů společné zemědělské politiky je podle něj princip, na kterém se kromě Ministerstva zemědělství shodne celá česká státní správa.

Regionální politiku označil za „kompenzační politiku“ za otevření nových trhů na východě pro staré členské státy. Nicméně nyní jí bohatší státy chtějí zaměřit více na konkurenceschopnost než na soudržnost. ČR však hájí, aby byly i nadále podporovány regiony v chudých státech na místo nově navrhované podpory chudých regionů v rámci bohatých států.

Již před tím Jiří Havel upozornil, že ČR nebude patřit mezi příjemce z evropských fondů stále a sám upřednostňuje výdaje na výzkum a vývoj oproti výdajům na regionální politiku. V diskusi se k preferencím ČR vyjádřil i šéfredaktor E15 Jan Žižka, podle kterého by měla česká pozice záviset na tom, kolik regionů překročí 75 % HDP Unie.

Co bude prosazovat Česko?

Jan Gregor nastínil i principy hájené českou stranou v nadcházející diskusi. Rozpočet má být založen na evropské přidané hodnotě. To znamená, že by měl obsahovat výdaje, které jsou na evropské úrovni efektivnější a upřednostňována by měla být jiná řešení jako například celoevropská regulace. Rozhodně by měly být sníženy výdaje na přímé platby zemědělcům a pro výdaje by měly platit rovné podmínky pro všechny členské státy.

ČR preferuje co nejjednodušší systém příjmů, což znamená mimo jiné zrušení korekcí jakou představuje britský rabat. Příjmy by měly být udrženy na 1 % HNP a neměla by být zaváděna nová evropská daň, protože by se tím přesunulo břemeno směrem k chudším státům. Jak příklady, o kterých se diskutuje jako o možné nové dani jmenoval daň z letecké přepravy nebo z emailů.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek