Marie Bydžovská, EUROSKOP, 18. prosince 2009
Pro příští Komisi bude důležité jaké postavení si mezi evropskými institucemi získá. Protože její předseda Barroso nebude moci být zvolen pro třetí volební období, bude pravděpodobně nový sbor Komisařů méně podléhat tlaku členských států. Shodli se na tom zástupci politiků, státní správy i médií pozvaní organizací Evropské hodnoty na debatu o prioritách příští Evropské komise.
Nové postavení Komise
Rozhodující bude vztah s Radou EU, kde se sice scházejí nejvyšší představitelé členských států, ale po schválení Lisabonské smlouvy se stala formální institucí, říká náměstek ministra pro evropské záležitosti Marek Mora.
Důležitá bude ale i vazba na Evropský parlament. Ta projde první zatěžkávací zkouškou již 25. ledna, kdy při tzv. „grilování“ budou kandidáti na post Komisaře zodpovídat na dotazy europoslanců. Před pěti lety po slyšení před europoslanci odstoupil italský kandidát Rocco Buttiglione, jelikož europoslancům se nelíbili jeho konzervativní postoje a Maďar László Kovács musel změnit své portfolio, protože jeho znalosti v oblasti energetiky připadali členům štrasburského zákonodárného sboru nedostatečné.
Hrozí kolébce evropské civilisace bankrot? Na snímku z 29. října 2009 řecká herečka Maria Nafpliotou, která v roli nejvyšší kněžjy zapaluje oheň během ceremonie na Panathénském stadionu, kde se konaly první novodobé olympijské hry v roce 1896. Foto čtk
Mora preferuje Komisi v pozici co nejsamostatnější „strážkyně smluv“. Její nejdůležitější priority vidí ve třech oblastech – zachování role Evropy jako významného světového hráče, překonání hospodářské krize a boj s klimatickými změnami. Největší výzvou bude podle náměstka příprava Finanční perspektivy pro roky 2013-20. Spolu s ostatními institucemi bude Komise rozhodovat o tom, kam potečou evropské peníze, čímž dá i signál, jakým směrem se chce Evropa v 21. století vydat.
Bývalý ministr zahraničí a europoslanec Josef Zieleniec se zaměřil na dlouhodobější vizi Komise. Ačkoliv Lisabonská smlouva již vstoupila v platnost, institucionální pravidla se podle Zielence teprve budou vytvářet a Komise v nich musí najít své místo. Je nutné, aby se předseda Komise i Rady vyprofilovali jako političtí vůdci, míní bývalý europoslanec. Prioritní oblasti vybral podobné jako Mora – řešení dopadů hospodářské krize a vytvoření nového finančního a obchodního řádu, boj se změnami klimatu a stanovení hranic Evropy.
Prubířské kameny: Řecko a Opel
Komentátor Respektu Jan Macháček přišel na řadu poslední, a proto již neopakoval obecné priority, ale zaměřil se na několik „žhavých témat“ budoucí Komise, která převážně souvisí s dopady hospodářské krize a rozpočtovými situacemi členských států.
Již nyní se vede diskuse o tom, zda by měla být dodržena tzv. „no bail out“ formule. Podle ní by neměly být zachraňovány státy, které se špatným hospodařením dostaly do platební krize. Nejblíže je tomuto stavu Řecko. Dalším kandidátem by mohlo být Španělsko. Ekonomický komentátor se domnívá, že formule v případě Řecka dodržena nebude, ale ostatní státy budou požadovat tvrdý postup a mohla by být i dočasně omezena řecká rozpočtová suverenita.
|
Tzv. No bail out clause – Článek 125 Smlouvy o EU (bývalý článek 103 Smlouvy o ES) 1. Unie neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků kteréhokoli členského státu, pokud se nejedná o vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. Členský stát neodpovídá za závazky ani nepřebírá závazky ústředních vlád, regionálních nebo místních orgánů nebo jiných veřejných orgánů, jiných veřejnoprávních subjektů nebo veřejných podniků jiného členského státu, aniž jsou dotčeny vzájemné finanční záruky pro společné uskutečňování určitého záměru. 2. Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem v případě potřeby upřesnit definice pro použití zákazů uvedených v článcích 123 a 124 a v tomto článku. |
Prubířským kamenem zda Komise obstojí v jejím zásadním úkolu a uhájí pravidla vnitřního trhu bude rozdělení pomoci pro krachující automobilku Opel. Po rozhodnutí General Motors Opel neprodat přijde nový plán záchrany, při jehož schvalování Komise ukáže, zda opravdu platí stejná pravidla pro velké i malé členské státy.
Další otázkou bude stabilizace měnových politik. To, že Maďarsko stabilizoval Mezinárodní měnový fond nepovažuje Macháček za nejšťastnější. Lepší by podle něj bylo, kdyby měnovou situaci svých členů dokázala EU řešit sama.
Důležitým tématem bude vztah EU a eurozóny. Pouze díky odporu Německa nedošlo k větší institucionalizaci eurozóny, jejímž zastáncem je hlavně Francie. Nicméně tlak na její institucionalizaci, která není v zájmu ČR, podle Macháčka poroste. Unie také bude muset zvážit revizi pravidel vstupu do eurozóny a Paktu stability a růstu. Komentátor Respektu je zastánce zjednodušení pravidel, která stejně většina členských států nedodržuje.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop
