Adam Černý, Hospodářské noviny, 14. ledna 2010
Už po prvních dnech slyšení se ukázaly slabiny Barrosova týmu Europoslance zklamali Algirdas Šemeta a Rumjana Želevová
Staronový předseda Evropské komise José Manuel Barroso má velké starosti. „Grilováním před poslanci Evropského parlamentu prošla sotva třetina kandidátů ucházejících se o komisařské funkce a osud dvou z nich se nyní zdá být velice nejistý.
V případě Bulharky Rumjany Želevové se horká poslanecká koupel očekávala. Už koncem loňského roku se v médiích objevovaly spekulace, zda bývalá europoslankyně a bývalá ministryně zahraničí ukončila své podnikatelské aktivity tak, aby nebyly v rozporu s unijními pravidly. Při úterním tříhodinovém slyšení uchazečka nedokázala otázky týkající se tohoto podezření uspokojivě vysvětlit.
Výkonu Želevové nepomohl ani způsob, jak líčila svou příští komisařskou práci. „Velice nás zklamala. nepředložila žádnou analýzu, nedočkali jsme se žádných konkrétních odpovědí, řekl po „grilování socialistický europoslanec Thijs Berman.
Nevyvráceno zůstalo hlavní podezření, se kterým přišla bulharská europoslankyně Antonia Parvanová. Ta během slyšení rozdávala dokumenty, podle kterých měla být komisařská kandidátka až do loňského léta spoluvlastnicí firmy Global Consult. Želevová trvá na tom, že s podnikáním skončila nejpozději v roce 2007.
Překvapivě neúspěšný při slyšení před europoslanci byl Litevec Algirdas Šemeta. V jeho případě byly důvodem málo přesvědčivé a málo fundované odpovědi týkající se jeho resortu – daní a boje proti korupci a defraudacím -, který je považován za jeden z nejdůležitějších. Překvapení bylo o to větší, že bývalý ministr financí, který má za sebou studia ekonomie, není v Evropské komisi úplným nováčkem. V Bruselu loni dostal na starosti resort rozpočtu po Dalii Grybauskaiteové, která ve své vlasti kandidovala na prezidentku. „Pan Šemeta nedokázal například vysvětlit, jak chce reformovat antidefraudační úřad OLAF, ani jak se by se dal zlepšit dohled nad spravováním a rozdělováním unijních fondů v jednotlivých státech, řekl socialistický poslanec Jens Geier. Jeho kolegyně Astrid Lullingová byla ještě o něco ostřejší: „Komisařský kandidát si musí dodělat hodně domácích úkolů. To, co jsme tady slyšeli, nedávalo mnoho smyslu.
Konečné rozhodnutí o obou ohrožených kandidátech padne až příští týden, když bude mít za sebou „grilování všech šestadvacet uchazečů. Evropský parlament má sice právo odmítnout, nebo schválit Evropskou komisi jako celek. Ale už před pěti lety europoslanci přiměli šéfa komise Barrosa, aby dva kandidáty stáhl a jednomu portfolio změnil.
Nejmenší potíže při slyšeních před europoslanci zatím měli Joaguín Alamunía a Viviane Redingová. Španěl hlavně proto, že tázající se mu jeho úkol usnadnili, když se příliš nevyptávali, jak chce v resortu hospodářské soutěže dávat pozor na nepovolené státní podpory podnikům. Lucemburčanka zase měla výhodu v tom, že patří k nejzkušenějším kandidátům. Pokud projde, což je velice pravděpodobné, stráví v Bruselu už třetí pětileté období.
Pro staronového předsedu Evropské komise představuje chabý výkon dvou kandidátů problém. svůj druhý tým pracně sestavoval s ohledem na sílu politických stran v Evropském parlamentu a na zájmy jednotlivých členských zemí. Kdyby někteří z uchazečů vypadli, musel ho doplnit tak, aby udržel dosavadní rovnováhu. Trumfy drží europoslanci o osudu celé nové Evropské komise rozhodne Evropský parlament jako celek koncem ledna. Do té doby budou o osudu jednotlivých kandidátů na komisařské funkce jednat příslušné výbory.
Autor: Adam Černý
