Petr Zenkner, EUROSKOP, 14. prosince 2011
Tomáš Valášek hájí, jako výhodný pro menší středoevropské státy, přístup, který neoslabuje evropské instituce, zvláště Evropskou komisi. Podle něj hrozí v Evropské unii posun moci směrem k velkým členským státům.
Raduje se jen Sarkozy
„Německo chtělo působit přes evropské instituce, ale Francie dává přednost novému klubu, protože v tom vidí příležitost odčinit rozšíření z roku 2004, tvrdí Valášek. Britské veto prý hraje do karet Nicolasi Sarkozymu, protože zakotvuje dominantní roli Německa a Francie v nové fiskální unii. „To by mělo Středoevropany znepokojovat, varuje.
Nová rovnováha sil může vést ke scénářům, kterých se analytik CER obává. Předpokládaná francouzsko-německá nařízení mohou posílit odpor v menších státech nejen ve střední Evropě, ale i ve Finsku a Nizozemí a dále oslabit vnitřní jádro unie.
Oslabení jádra, rozšíření pravomocí
Pro střední Evropu je podle Valáška důležité, že se Paříž a Berlín mohou pokusit rozšířit pravomoci jádra směrem od národních rozpočtů a deficitů na daně a pracovní standardy. „To představuje přímou hrozbu pro středoevropský ekonomický model založený na nízkých daních a prostředí nakloněnému investorům, píše analytik Centra pro evropskou reformu.
Valášek připomíná touhu Francie harmonizovat výši daní a snížit tak konkurenční výhodu tohoto regionu. Pokud k tomu dojde, fiskální unie asi rychle ztratí více členů.
Harnomizace daní vyžaduje jednomyslnost a státy střední Evropy tak mohou podobné pokusy vetovat. Menší státy však potřebují podporu, aby odolaly tlaku větších států. Tu hledají v prvé řadě u Velké Británie, s níž státy Visegrádu spojuje pohled na sociální otázky, daně a jednotný trh. Podle Valáška ale těžko mohou mít sympatie pro Davida Camerona, který sám sebe dostal do izolace a oslabil společné instituce EU, čímž snížil váhu menších států.
Britské toxické myšlenky
Podle Valáška je dalším společným tématem ekonomický růst a snaha vybalancovat jednostranný důraz Německa na fiskální úspory. Vlády v regionu musí spojit síly s Londýnem ve snižování byrokracie a rozšíření jednotného trhu do oblasti služeb a digitální ekonomie. S malým výsledkem se o to před několika měsíci pokusila Velká Británie.
Společná iniciativa na podporu růstu v otázkách vnitřního trhu, pracovních standardů a výše zdanění je záležitostí 27 států a ne pouze jádra EU, píše Valášek. Obává se však, že spojení s Británií může být pro menší státy obtížnější než dříve – „britské myšlenky mohou být totiž odmítány z principu a ne meritu věci. „Pro vlády, které sdílí britský liberální pohled na ekonomii to je depresivní výsledek, uzavírá Tomáš Valášek.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop
Tomáš Valášek
Ředitel pro zahraniční politiku a obranu v Centru pro evropskou reformu, vrchní poradce bruselské kanceláře Institutu pro světovou bezpečnost (WSI). Působil jako ředitel pro politiku a šéf odboru pro bezpečnost a obranu na Ministerstvu obrany Slovenské republiky.
