Hana Kopecká, EUROSKOP, 14. prosince 2011
Rozhodně nelze říci, že po posledním summitu bude EU fungovat ve formátu 26 proti 1, píše Persson na webu Spectator. David Cameron jistě nerozehrál britské karty nejlépe, ale vize britské izolace je poněkud rozmazaná, míní ředitel Open Europe.
Podle Perssona bude mít Evropa větší starosti s dohadováním se o nové smlouvě. Jako důkaz nabízí pohled na její podporu v kabinetech a sněmovnách řady členských států. Vyhodnocuje přitom hlavní aspekty dohody, tedy fiskální integraci, přísnější fiskální pravidla a rozpočtové sankce, příspěvek Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) a nové podmínky Evropského stabilizačního mechanismu (ESM).
Francie
Rétorika Nicolase Sarkozyho je jedna věc, ale jeho volební preference mluví jasně, míní Matts Persson, podle kterého se pozice změní, bude-li příští rok na místo současného prezidenta zvolen socialistický kandidát François Hollande. Ten by Sakozyho předčil ve druhém kole o 18 procent hlasů a dost možná i přepsal budoucí smlouvu. Budu-li zvolen, tuto dohodu změním, připomíná Persson Hollandeovu reakci na výsledek posledního summitu EU. V té byl obzvláště kritický k ústavním limitům rozpočtových deficitů.
Německo
Ačkoli to tak možná nevypadá, Německo z nové dohody velkou radost nemá, myslí si Persson. Z pohledu Bundesbanky je coby nástroj řešení krize nedostatečná, vysvětluje a dodává, že spolková centrální banka už varovala, že výše navrhovaných příspěvků do MMF překračuje limit, který schválila.
Dánsko
Podle Perssona výsledek summitu rozdělil dánský středo-levicový kabinet, který byl zvolen teprve nedávno. Šéf diplomacie Villy Søvndal za Socialistickou lidovou stranu a sociálně-demokratická premiérka Helle Thorning-Schmidtová se zatím nedomluvili, zda nová dohoda neodporuje přísným ekonomickým škrtům, které si vláda předsevzala. Bez ohledu na jejich případnou dohodu musí parlament rozhodnout o vypsání referenda, vysvětluje Persson důvody, proč je v této chvíli předčasné očekávat jasné dánské stanovisko. To potvrzuje i poslední průzkum veřejného mínění, ve kterém se 54 procent Dánů vyslovilo pro konání referenda.
Švédsko
Podle Perssona je nepravděpodobné, že by současná švédská menšinová vláda dokázala v parlamentu dohodu prosadit. Opozice se bojí, že schválením smlouvy by se Švédové mohli nenápadně stát členy eurozóny a středo-pravá vládní koalice zůstává v této otázce rozdělená, vysvětluje nejednotnost švédského postoje a poukazuje na růst euroskepticismu. Průzkumy tento týden ukázaly, že 80 procent Švédů by v referend přijetí společné měny odmítlo, zatímco před dvěma roky to bylo pouze 42 procent, poznamenává.
Polsko
Polská opozice, tedy Strana demokratické levice a Právo a spravedlnost, varuje, že dohoda EU odporuje národní ústavě a podléhá tedy schválení dvoutřetinové parlamentní většiny. Vláda má naopak za to, že smlouva nemá na Polsko žádný dopad, dokud nepřijme euro, popisuje postoj Varšavy Persson.
Česká republika
Praha podle Perssona zatím vyčkává. Premiér Nečas argumentuje, že novou smlouvu o EU nemohl zatím podepsat, protože neví, co jej jejím obsahem, zatímco ministr financí Miroslav Kalousek se vyjádřil v tom smyslu, že příspěvek České republiky do MMF v desetiprocentní výši národních rezerv je extrémně vysoký, shrnuje českou pozici ředitel Open Europe.
Maďarsko
O pozici Maďarska definitivně rozhodně národní parlament, což je podle Perssona spíše formalita vzhledem k tomu, že vládní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána má k dispozici pohodlnou dvoutřetinovou většinu a může tak návrh sama prosadit, bude-li chtít.
Nizozemsko
Pozice Nizozemska je zatím nejistá, především kvůli Sociálním demokratům, přibližuje situaci Persson. „Ti si vzpomněli na svůj předchozí požadavek, ve kterém prosazovali předčasné volby v případě, že dojde k dalšímu přesunu kompetencí na evropskou úroveň.
Irsko
Pravděpodobně v březnu, kdy budou detaily smlouvy jasnější, se Irové rozhodnou, zda postoupí smlouvy referendu, nevylučuje Persson možnost, že Dublin zkomplikuje další evropskou smlouvu.
Estonsko
Tamní ministerstvo financí už prohlásilo, že Estonsko se k plánované kapitalizaci MMF v celkové výši 200 miliard eur nepřipojí, ačkoli je členem eurozóny.
Autor: Hana Kopecká, Euroskop