Marie Bydžovská, EUROSKOP, 3.1. 2012
Společná měna měla podle jejích spolutvůrců francouzského prezidenta Mitteranda a německého kancléře Kohla Evropu nenávratně sjednotit. Nyní hrozí, že se euro stane obětí vlastních rozporů, píše Stürmer. Platí přitom podle něj slova německé kancléřky: „Jestliže ztroskotá euro, ztroskotá Evropa
Summit lídrů EU konaný 8. a 9. prosince měl přinést řešení dluhové krize eurozóny. Namísto toho se zdá, že nový pokus o záchranu eura zaplatí EU osudovou cenou – rezignací na Evropu akceschopnou ve světovém měřítku, varuje německý komentátor.
Bude to především kvůli tomu, že se Velká Británie rozhodla nepřidat k nové fiskální úmluvě, která je otevřená kromě členů eurozóny i ostatním zemím EU. „Nyní nemůžeme ještě dohlédnout, jaké následky může mít izolace Londýna a jeho odklon od zbytku EU, obává se Stürmer. Na Evropské radě nemělo dojít k tomu, že se Londýn dostal do osamocení proti zbylým 26 státům, dodává.
Chmurné důsledky britské izolace
Británie měla již dříve k Evropské unii pragmatičtější přístup než jiní členové. Přistoupila k Evropskému hospodářskému společenství, předchůdci EU, až v roce 1973. Nebylo to navíc ani ze stejných důvodů, které vedly zakládající členy k jeho vytvoření – kvůli zabránění opakování války a zajištění evropského míru. Hlavním motivem Velké Británie bylo připojení se k vnitřnímu trhu.
Británie vždy podporovala volný trh, z kterého sama čerpala nemalé výhody. Pokud bude nyní v izolaci, v Evropské unii získají nad zastánci volného trhu převahu ti, kteří podporují státní zásahy, varuje Stürmer.
Německo bude podle komentátora Die Welt v nové roli nenahraditelné a současně nechtěné hegemoniální moci přetížené. A spokojené nebudou ani malé členské státy, protože jejich vliv oproti německo-francouzskému integračnímu motoru oslabí.
Vrozené neduhy eura
Současná strukturální krize eurozóny má podle Stürmera kořeny již v počátcích měnové unie. Ta byla politickým projektem, před jehož uskutečněním mnozí ekonomové varovali. Například německá centrální banka doporučovala, aby měnová unie byla až završením úspěšné integrace evropských států.
Politici ale rozhodli jinak. Měnová unie měla spojit celky, které k sobě stále ještě nedokázaly přirůst. Právní pojistky jako Pakt stability a růstu nebo maastrichtská kritéria měly zajistit, že nový projekt se nestane „dobrodružstvím, které zaplatí německé peněženky. Obě pojistky proti fiskální nerozvážnosti ale ztroskotaly.
Ekonomické základy evropské integrace se nyní povážlivě kymácejí a EU ztrácí politickou soudržnost, která od počátku byla podmínkou i naplněním evropského projektu, varuje Die Welt.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop