Evropa podle Angely Merkelové


Marie Bydžovská, Euroskop, 16.11.2012

Na prvním proslovu v Evropském parlamentu od německého předsednictví EU v roce 2007 představila kancléřka Angela Merkelová 7. listopadu svou vizi evropské budoucnosti. Zdůraznila nutnost dokončení hospodářské a měnové unie. V tomto procesu se podle ní EU nesmí obávat ani změn zakládajících Smluv.

„Německo udělá všechno proto, aby se EU i v budoucnosti mohla držet svých příslibů svobody a blahobytu, nechala se slyšet kancléřka. Pro lepší budoucnost Evropy se podle jejích slov budou muset snažit všechny členské státy. Merkelová zdůraznila, že ztráta konkurenceschopnosti jedné země se rychle stává problémem všech. Evropské státy by podle kancléřky měly s institucemi uzavřít smlouvy, v kterých by se zavázaly k reformním opatřením. Reformy hospodářství považuje za nezbytné pro řešení krize.

Úsporné politiky nesou ovoce

Reformy, které Německo požaduje, způsobují napětí v jižních státech, kde mnoha lidem razantně poklesla životní úroveň. Při nedávných návštěvách v Řecku a v Portugalsku tak současně s politickými jednáními probíhali i pouliční protesty proti Německu považovanému za hlavního zastánce přísných politik. I proto Merkelová při proslovu ve štrasburském parlamentu poukázala na pozitivní stránky reforem. Přísné politiky podle jejích slov již přinášejí první ovoce. Náklady práce v krizí nejvíce zasažených zemích poklesly a spolu s tím vzrostla jejich konkurenceschopnost a snížily se deficity obchodní bilance. Přesto se spolu s konsolidací rozpočtů EU podle Merkelové musí soustředit i na podporu hospodářského růstu. „Potřebujeme obojí (konsolidaci rozpočtů i ekonomický růst), řekla vlivná politička. Proto tzv. fiskální pakt doplnil pakt pro růst. K růstu ekonomiky by podle německé šéfky vlády měl být zaměřen i evropský rozpočet.

Eurozóně chybí druhá noha

Současná krize ale není pouze výsledkem chyb ve členských státech EU, z kterých kancléřka jmenovala hromadění veřejných dluhů, problémy bankovních sektorů, klesající konkurenceschopnost nebo předlužení privátního sektoru. Eurozóna se dostala do problémů i kvůli vrozeným nedostatkům své konstrukce, především chybějící hospodářské unii, připomněla Merkelová myšlenku prosazovanou již jedním z tvůrců maastrichtské smlouvy Jacquesem Delorsem.

Dotvoření hospodářské unie podle Merkelové mají napomoci čtyři elementy – více společné finanční politiky (jinými slovy vznik bankovní unie), více společné fiskální politiky, více společné hospodářské politiky a zohlednění demokratické legitimity a kontroly.

Silnější koordinace hospodářských politik bude muset podle kancléřky zasáhnout i do oblastí, které jsou jádrem národní suverenity. Mezi nimi i do tak citlivých záležitostí jako je daňová politika a pracovní trh. V těchto oblastech ale musí EU postupovat velmi „opatrně a respektovat rozdělení pravomocí na základě principu subsidiarity a národní demokratické procedury, vyjádřila se Merkelová. Evropské instituce také musí být podle ní posíleny, aby mohly napravovat překročení pravidel a chybné chování.

Dvourychlostní EU? Ne, unie dvojí síly!

Merkelová přitakala také myšlence, aby eurozóna získala vlastní rozpočet. Ten by podle ní mohl sloužit na pomoc v boji s nezaměstnaností mladých. Vznesla i poměrně problematický návrh, že o záležitostech eurozóny by rozhodovali pouze evropští poslanci ze zemí platících eurem. Silnější integrace by nicméně neměla vést k dvourychlostní Evropě. Namísto toho mluvila kancléřka o „unii dvojité síly. Současně připomněla i to, že euro by se mělo stát měnou všech zemí EU.

Pomalá cesta k federalizaci EU

Na komentář předsedy liberální frakce Guye Verhofstadta, že EU urgentně potřebuje vznik evropského federálního státu, reagovala Merkelová připomenutím neúspěšných referend o Ústavě pro Evropu v roce 2005. „Evropská komise se jednoho dne stane vládou, Rada druhou komorou parlamentu a Evropský parlament získá více pravomocí. V současnosti se ale musíme soustředit na euro a dát lidem trochu víc času, poznamenala.

Evropa musí podle Merkelové najít „správnou cestu k trvalé stabilizaci eurozóny a odstranit její vrozené nedostatky. „Musíme být odvážní a nebát se ani změny Smluv, pokud budou třeba, řekla kancléřka europoslancům.

Již na konci srpna německý týdeník Der Spiegel zveřejnil zprávu, že Berlín bude na prosincovém summitu Evropské rady prosazovat změnu zakládajících smluv EU. Za tímto účelem by měl být ustaven konvent, který by o novém smluvním rámci diskutoval. Německý týdeník nicméně poukázal, že myšlenka naráží na nelibost některých evropských států. Mimo jiné kvůli referendům, které by změna Smluv v některých státech vyžadovala.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality