Marie Bydžovská, Euroskop, 7.1.2013
Apokalyptické vize, které s naprostou jistotou předvídaly rozpad eurozóny, se v minulém roce nenaplnily. Přesto Evropská unie není ze všech potíží venku a podle mnohých analytiků ani rok 2013 pro ni nebude jednoduchý. Přečtěte si, co již dnes lze odhadovat o tom, čím bude Evropa letos procházet.
Řecko a euro
Nejúzkostlivěji sledovali v loňském roce evropští politici vývoj v Řecku. Ačkoliv se jim podařilo odvrátit bankrot země, ekonomický úpadek středomořské kolébky evropskécivilizace pokračuje. Nezaměstnanost se vyšplhala na 26 procent a pro letošní rok ekonomové zemi předpovídají čtyřprocentní pokles HDP. Ani politické vyhlídky Řecka nejsou úplně růžové. Po volbách se sice podařilo sestavit proevropskou vládu, radikálně populistický Zlatý úsvit ale stále láká mnoho voličů. Nicméně se zdá, že v roce 2013 Řecko eurozónu neopustí. Ne díky úžasným ekonomickým úspěchům, ale kvůli volbám, které se v září odehrají v Německu. Kancléřka Merkelová do té doby bude usilovat o to, aby k žádnému výraznému problému v eurozóně nedošlo. Odchod jedné země by přinesl hospodářský šok pro celý kontinent.
Eurozóna
Řecko není jediným slabým článkem měnové unie. Těsně nad propastí se pohybují i další země. O záchranný úvěr by v příštím roce mohlo požádat Španělsko (zatím dostalo pouze půjčku na pomoc bankám), nebo třeba Slovinsko. V září vyprší záchranný program Portugalsku, které se také možná bude muset znovu obrátit o pomoc na EU.
Občané zemí, které již několikátý rok po sobě prochází obdobím úspor, se stále silněji vyhrazují proti dalším škrtům. Problematická je i vysoká nezaměstnanost, která ve Španělsku dosahuje 26 procent, v Portugalsku 16 a v Irsku téměř 15 procent. Mohou tak pokračovat vlny demonstrací a nepokojů v ulicích.
Británie a EU
Zatímco hrozba odchodu Řecka z eurozóny přezdívaného jako „grexit se pro nynějšek zdá zažehnaná, objevilo se nebezpečí opuštění EU mnohem významnější zemí – Velkou Británií. Spojené království letos oslavilo 40 let členství v EU. Britský vztah ke kontinentální Evropě nebyl nikdy ideální, ale v posledních letech se Britové dívají na evropskou integraci stále negativněji. O možnosti, že Británie opustí Evropskou unii, se již mluví naprosto otevřeně.
Jednou z možností budoucího vztahu Británie a EU je rozvolnění vzájemných pout a návrat některých kompetencí zpět z Bruselu do Londýna. Přáním mnoha Britů je omezit vazbu na EU na oblast volného obchodu. Již delší dobu se spekuluje i o vypsání referenda, v kterém by o spojení s EU rozhodli sami občané. Na začátku roku pronese britský premiér David Cameron dlouho očekávanou řeč o vztahu Velké Británie k EU, po které možná bude další vývoj jasnější.
Bankovní unie
V průběhu roku 2013 by EU měla položit základy bankovní unie spočívající na 4 pilířích. Před koncem minulého roku se Evropským lídrům podařilo dosáhnout kompromisu o prvním z nich – společném bankovním dohledu, který začne fungovat od ledna 2014. Mnohem kontroverznější budou jednání o společném pojištění vkladů a resolučním mechanismu pro řešení bankovních krizí. Průběžně by měla vznikat i společná pravidla pro fungování bank.
Růst vlivu Evropské centrální banky
Se vznikem společného bankovního dohledu souvisí nárůst moci jedné z institucí, jejíž význam enormně narostl od propuknutí krize eurozóny. V čele společné supervize bude stát Evropská centrální banka (ECB), jejíž role v řešení eurokrize narůstala již před rozhodnutím svěřit jí kontrolu nad nejvýznamnějšími evropskými bankami.
Mnoho analytiků se domnívá, že jediný evropský orgán, který má možnosti k řešení tíživého stavu měnového klubu, je Evropská centrální banka. Jejího guvernéra Maria Draghiho dokonce prestižní Financial Times označil za osobnost roku. K ocenění mu pomohl především jeho výrok, že udělá cokoliv, co je uskutečnitelné v rámci mandátu ECB, aby zachránil euro. Jasnější obrysy svému slibu dal v září, kdy oznámil zahájení programu neomezeného nákupu dluhopisů označeného zkratkou OMT pro země, které o něj požádají a splní podmínky.
Již červencový slib pomohl zastavit pokles eura vůči dolaru a snížil výnosy z dluhopisů nejvíce zkoušených zemí eurozóny. Zatím ale ještě žádná země nepožádala o pomoc v rámci programu OMT. Rok 2013 tak možná ukáže, jestli činy ECB budou mít stejně silný dopad jako slova jejího lídra.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop