Marie Bydžovská, Euroskop, 4.2.2013
Tisíce zaměstnanců institucí EU vydělávají víc než „nejmocnější žena Evropy“ Angela Merkelová. Německý deník Die Welt se několik dní před setkáním evropských lídrů, na kterém budou rozhodovat o rozpočtovém rámci EU pro příštích sedm let, zaměřil na to, jak EU s bilionovým rozpočtem nakládá.
„Pár stovek úředníků v Bruselu vydělává víc než premiéři nebo kancléřka,“ nechal se na listopadovém summitu EU slyšet britský premiér David Cameron. „S tím musí být konec,“ řekl na setkání lídrů EU, na kterém se nepodařilo dosáhnout shody o tom, jak vysoké výdaje bude mít EU v letech 2014-2020.
Jeho slov se chytili redaktoři deníku Die Welt a přišli s překvapující zprávou: Ne stovky, ale tisíce evropských úředníků mají vyšší platy než hlavy národních vlád. V případě německé kancléřky Angely Merkelové její plat (16 275 eur) přesahují příjmy 4365 euroúředníků. Více než spolkový prezident Joachim Gauck pobírá 1760 zaměstnanců EU. (Hlavě německého státu přísluší plat 18 083 eur.)
Evropské instituce mají asi 46 tisíc zaměstnanců. Ti kromě velmi slušných výdělků profitují i z dalších výhod jako třeba z nízkých daní, přídavků na děti či nedaněných příplatků. Díky tomu si může třeba již zaměstnanec zařazený do 13. z 16. platových tříd přijít na lepší peníze než předsedové vlád.
Pro srovnání český premiér pobírá bez náhrad měsíčně 106 900 Kč (asi 4170 eur) a na nového českého prezidenta čeká měsíční odměna bez náhrad 186 900 Kč (asi 7 290 eur). Podle tabulky vypracované redakcí Die Welt pobírá mzdu vyšší než 7960 eur, tedy více než spolkový poslanec a než je základní plat českého prezidenta, 26 292 zaměstnanců bruselských institucí.
„Úředníci EU jsou v Evropě nejlépe placeni. Ve srovnání s německou administrativou žijí v zemi, kde lítají pečení holubi přímo do úst,“ vyjádřil se předseda Svazu německých daňových plátců Rainer Holznagel. Zaměstnanci EU podle něj mají „nespočet často přebujelých privilegií“. „Jejich platy, daňové zvýhodnění i velkorysá penzijní pravidla musí být urychleně reformovány,“ dodal.
Administrativní náklady institucí EU jsou jedním z hlavních sporných bodů při jednání o finanční perspektivě EU. Zatímco členské státy tlačí na jejich snižování, bruselské úřady se mu zuby nehty brání.
Na listopadovém summitu si vzal eurokraty na mušku David Cameron. Přinesl i vlastní návrhy, jak administrativní náklady snížit. Mezi nimi bylo třeba zvýšení věku odchodu do penze z 63 na 68 let pro všechny zaměstnance institucí starší než 58 let, snížení položky pro platy úředníků o deset procent a pokles stropu pro penze ze 70 na 60 procent finálního platu.
Náklady na administrativu představují jen asi 6,4 procent rozpočtu EU. Jejich snížení nicméně považují zástupci čistých přispěvatelů za nutný symbolický krok v době, kdy členské země musí přistupovat na bolestivé úspory.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop