Mission Impossible: Dostat Evropany k volbám


Mariana Pítrová, Euroskop, 30.8. 2013

Osmé volby do Evropského parlamentu, které se uskuteční příští rok v květnu, budou pro Brusel a evropské politiky vysvědčením, které zhodnotí, jak se unijní reprezentace pere s pokračující krizí. V časech, kdy nezaměstnanost řady členských států láme rekordy, a řada Evropanů se k integraci staví zády, nejsou nadcházející volby atraktivním tématem. To chce změnit jak Evropský parlament, tak sdružení občanů, které čeká nadlidský úkol – zlepšit PR osmadvacítky a nalákat skeptické Evropany k urnám.

„V Evropském parlamentu jsou lidé s obrovskými znalostmi, ambicemi i zkušenostmi, ale musíme si přiznat, že zatím se nám stále nepodařilo sblížit se s lidmi venku tak, jak jsme chtěli,“ přiznal v červencovém rozhovoru pro server Euractiv britský europoslanec Andrew Duff. Ten je také autorem zprávy, kterou na začátku léta schválil Evropský parlament za účelem zpopularizování evropských voleb.

Tahákem na voliče má být podle zprávy mimo jiné zveřejnění jmen kandidátů na europoslance minimálně šest týdnů předem, větší zastoupení žen na kandidátkách či novinka, že strany zveřejní jméno svého kandidáta na šéfa Evropské komise. Brusel navíc chystá před volbami informační kampaň pod sloganem „This time is different“ (Tentokrát to je jiné), která má Evropany ujistit, že na jejich hlasu záleží.

Trollové a double decker

Podle informací deníku Daily Telegraph se Parlament chystá také na masivní předvolební propagandu ve veřejných diskuzích a na sociálních sítích prostřednictvím takzvaného trollingu. Britský deník se dostal k interním dokumentům, které údajně nastiňují novou komunikační strategii Bruselu, jejímž cílem je monitorovat debaty na blozích a sociálních sítích a včas reagovat a obhajovat evropskou politiku tak aby „byly odstraněný mýty o EU“. Pozornost by se podle textu měla věnovat především debatám ve státech, které mají zkušenost s vlnou euroskepticismu.

Evropské úřady ale nejsou jediné, kterým záleží na zatraktivnění vlastní činnosti. I v době klesající důvěry se rozhodla skupina evropských studentů uskutečnit ambiciózní projekt Rock the Union, který má Evropany přesvědčit, proč jít k volbám. Skupina dobrovolníků se rozhodla, že od září projede všech 28 členských států v tradičním britském autobusu double decker. S ním navštíví školy, univerzity a bude pořádat tzv. European Dreams Fare, na kterých se sejdou jak národní odborníci přes EU, tak umělci a zástupci z byznysu.

„Již na začátku projektu bylo rozhodnuto, že nebudeme přijímat finanční pomoc od institucí EU. Proto vedeme crowfunding kampaň, přispět může úplně každý, a to minimální částkou 5 euro,“ vysvětluje jedna z koordinátorek Monika Krasnecová, proč se chce Rock the Union vyhnout nařčení, že jde o placený marketing Bruselu. Finanční podporu získává projekt nejen z drobných příspěvků Evropanů, ale sponzory hledá i v řadách větších nadnárodních společností. „Myslím, že nikdy není na škodu lidem připomenout, jak důležitou funkci Evropský parlament vlastně má,“ dodává Krasnecová.

Co prozrazují nelichotivá čísla?

Rozpoložení Evropanů před květnovými volbami není pro Brusel ideální, osmadvacítka se musí poprat s rostoucím nezájmem o evropskou myšlenku. Už v předchozích volbách v roce 2009 dosáhla volební účast historického minima 49 procent. Podle průzkumu agentury Ipsos, nepatří mezi skalní fanoušky Unie ani Češi. Téměř 70 procent dotázaných netuší, kdy se volby do Evropského parlamentu konají. Za nízkou popularitou EU v Česku stojí podle průzkumu nedostatek informací, jak uvedlo 40 procent respondentů.

Podobné výsledky přinesl i Eurobarometr, podle jehož údajů mají Evropané často pocit, že jejich hlas nemá váhu a média se příliš soustředí na dominantní motor integrace Francie-Německo. Nechuť jít k volbám však příští rok mohou převážit silná témata jako hospodářství, zaměstnanost a tolik skloňovaná otázka přesunu některých pravomocí zpět na členské státy.

Nouze o programové náměty tedy evropské strany opravdu nečeká, jak připomíná i komentář britského deníku Guardian. Ten uvádí, že téměř každé národní volby od nástupu krize v roce 2010 skloňovaly otázky úsporných opatření v eurozóně a vztahy uvnitř EU, a staly se tak často zahřívacím kolem pro květnové hlasování uvnitř osmadvacítky.

Autor: Mariana Pítrová, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality