Nizozemci chtějí reformovat Unii


Petr Zenkner, Euroskop, 20.11. 2013

Nizozemský ministr zahraničí Frans Timmermans navrhuje, aby měla Evropské komise méně členů. Podle Timmermanse není pro 28 komisařů dost práce. Ministr uvažuje o existenci osmi hlavních „ministerstev“ s právem navrhovat novou legislativu. Podle Timmermanse vede současný počet ke zdvojování agendy a vytváření nepotřebných směrnic.

Nizozemský ministr je v úvahách poměrně aktivní. Minulý týden mu Finacial Times otiskl článek, kde volá po reformě EU. Timmermansův návrh může narazit na několik problémů, upozorňuje EUobserver. Po menší členské státy je vlastní komisař důležitou prioritou, zvláště pro Irsko.

Již v červnu předložil Timmermans v Evropském parlamentu dokument, který vycházel z principu „Evropa, kde je to zapotřebí, národní stát, kde to je možné.“ Čas hesla „ever closer union“ pro všechny evropské otázky již prý vypršel. Nizozemská vláda při svých návrzích vždy zdůrazňuje, že nevyžadují změnu základních smluv EU, ani nové kolečko komplikované ratifikace, jaké předcházelo vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Franz Timmermans
Nizozemský ministr zahraničí Franz Timmermans (foto: Wikipedia)

Manifest evropského vládnutí

V článku pro FT Timmermans navrhuje posílit „evropské vládnutí“, které zůstává nejasné a nevyvážené. „Nizozemsko věří v silnou Evropu s nezávislou a silnou Komisí,“ napsal v komentáři pro britský list. Podle nizozemského ministra Lisabonská smlouva posílila Evropský parlament a také Evropskou radu s vlastním stálým předsedou. Smlouvy předpokládají také princip subsidiarity, aby bylo rozhodování blíže občanům a snížilo se množství nepotřebných nařízení a regulací, což se podle Nizozemců úplně nedaří.

„Během krize byla Evropská komise zatlačena na vedlejší kolej ambiciózním Evropským parlamentem a příliš aktivní Evropskou radou, a již nikdy nezískala zpět iniciativu,“ komentoval vývoj.

Členské státy musí obnovit politickou rovnováhu v EU. Timmermans proto navrhl možnost vyjednávání mezi členskými státy, zahrnující i Evropský parlament a Komisi, o manifestu na příštích pět let, který by stanovil priority, na něž se má Evropa zaměřit a ostatní ponechat na národních státech. To má v praxi znamenat „více Evropy v některých oblastech a méně v jiných“.

Podle nizozemského ministra musí EU postupovat v logice Smluv a vytvořit malou a reformovanou Komisi, s předsedou a místopředsedou, kteří by řídili limitované množství politik. Timmermans věří, že to Komisi pomůže soustředit se na to důležité a posílit svůj vliv.

Důležitým bodem manifestu jsou i národní parlamenty., které by měly „přinést“ Evropu na domácí hřiště, posílit by se měla spolupráce parlamentů nejen mezi sebou, ale i s jejich kolegy europoslanci. Národní parlamenty by měly získat možnost předvolat si evropského komisaře. Nizozemský návrh rovněž počítá i se zvýšením vlivu tzv. žlutých karet. V případě spojení jedné třetiny parlamentů by již neměla Komise návrh pouze znovu zvážit, ale rovnou proměnit žlutou kartu v červenou.

Problém Geert Wilders

Nizozemsko je v současnosti spolu s Velkou Británií, viditelným hráčem, který argumentuje za možnost alternativy vůči jednosměrnému procesu federalizace Evropské unie. Nizozemsko patří k zakládající šestce Unie. V roce 2005 ale Nizozemci v referendu odmítli návrh evropské ústavy, a tím jí definitivně pohřbili.

Současná vláda Marka Rutteho existuje od listopadu 2012 a tvoří ji liberálové a levicová Strana práce. Rutteho předchozí menšinová vláda s křesťanskými demokraty, která vládla od října 2010, závisela na podpoře populisty Geerta Wilderse. Padla díky sporům o rozpočtové škrty. V předčasných volbách dokázal Rutte jako jeden z mála premiérů v době ekonomické krize obhájit svůj mandát a ještě posílit. Jeho Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) získala 26,5 % hlasů. Oslabil naopak Wilders a jeho Strana svobody, která ztratila pět procent a 9 mandátů. I díky domu mohl Rutte vytvořit většinovou koalici s druhým na pásce, Stranou práce. V 150členné sněmovně má tato koalice 79 mandátů.

Přízrak Wildersovy blonďaté hřívy ale nezmizel a tento politik stále výrazně ovlivňuje agendu domácí politiky. Ve volební kampani Wilders mluvil o vystoupení z EU a eurozóny, což bylo, zdá se, na Nizozemce příliš. Možná i proto, že Rutteho vlády zastávají vůči Jihoevropanům poměrně tvrdý a restriktivní postoj. Již v roce 2011 navrhoval Rutte, aby státy, které porušují rozpočtová pravidla, ztratily možnost čerpat peníze z fondů EU, bylo jim omezeno hlasovací právo nebo musely v krajním případě z eurozóny odejít. Letos v srpnu ministr pro sociální věci Lodewijk Asscher vyzval Brusel, aby se soustředil na negativa, která způsobuje volný pohyb pracovníků mezi členskými státy.

Wilders po neúspěchu ve volbách slíbil, že jeho boj nekončí a pro evropské volby v květnu 2014 se spojil se stále silnější vůdkyní francouzské Národní fronty Marine Le Pen. „Dnešek znamená začátek osvobození od tohoto monstra nazývaného Brusel,“ řekl na společné tiskové konferenci v Haagu.

Autor: Petr Zenkner, Euroskop

Sdílet tento příspěvek

Další aktuality