Přejít na obsah

Vyhledávání



Hlavní menu

Eurovolby mohou změnit historii. Rozhodne účast

Marie Bydžovská, Euroskop, 19.5. 2014
EP volby - ilustrační foto

Letošní evropské volby budou jiné. Slibuje to motto, s kterým je propaguje Evropský parlament (EP). Komentáře ve známých médiích dokonce dodávají, že mohou být nejdůležitějšími volbami do Evropského parlamentu v historii. Jedinou hrozbou je nízká účast voličů, která by zpochybnila oprávněnost požadavku celoevropských stran, aby se lídr vítězné frakce stal předsedou Komise.

„Evropské volby jsou obvykle nevýznamnou událostí vyznačující se pouze neustále klesající účastí voličů a vysokým počtem protestních hlasů. Ale tentokrát na nich bude záležet mnohem více než obvykle a mohou ovlivnit, pravděpodobně nepřímo, další běh evropského projektu,“ napsal redaktor týdeníku The Economist píšící pod pseudonymem Charlemagne.

Jedním z hlavních důvodů, které zmiňuje, je novinka vycházející z Lisabonské smlouvy. Až budou členské státy EU jmenovat příštího předsedu Evropské komise, který se na podzim 2014 stane nástupcem Josého Manuela Barrosa, budou vůbec poprvé muset přihlížet k výsledkům voleb do Evropského parlamentu. Parlament také bude novou hlavu exekutivy schvalovat. Většina evropských politických frakcí proto své volební lídry prezentuje jako kandidáty na předsedu Komise.

Kdo jsou kandidáti na předsedu Komise?

Socialisté si vybrali za svého kandidáta současného předsedu Evropského parlamentu Martina Schulze, lidoveckým kandidátem se stal Jean- Claude Juncker, za Liberály povede kandidátku Guy Verhofstadt, za Zelené francouzsko-německá dvojice europoslanců José Bové a Ska Kellerová a za Stranu evropské levice Alexis Tsipras.


Výběr kandidátů do čela Komise je i podle Financial Times jedním z důvodů, proč „poprvé od roku 1979, kdy se začaly konat evropské volby, získala kampaň v mnoha zemích celoevropskou dimenzi. Podle něj evropské volby 2014 již nejsou „jen spojením národních politických bojů mezi vládními a opozičními stranami“.

Pět celoevropských stran dokonce vedle kandidáta na šéfa Komise zveřejnilo i volební manifest. V nich ukazují, jaké priority chtějí v europarlamentu hájit, i jak si představují budoucnost Unie. Ne vždy se však shodují s cíli jednotlivých členských stran.

Do kterých celoevropských frakcí patří české strany a jaké jsou jejich manifesty

ČSSDStrana evropských socialistů

ANO – zatím není v žádné ze stran, vyjednává o členství s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu

KSČMStrana evropské levice

TOP 09 - Evropská strana lidová

ODS - Aliance evropských konzervativců a reformistů (manifest nevytvořila)

KDU-ČSLEvropská strana lidová

ZeleníEvropská strana zelených


Paradoxně však podle londýnského deníku celoevropské dimenzi voleb pomohla i finanční krize, protože si při ní Evropané uvědomili, že problémy jedné země EU se negativně odrazí i v těch ostatních. Například řecká dluhová krize nenechala klidného snad žádného daňového plátce v Evropě.

Pravomoci rostou…


Evropské volby nabývají na významu i proto, že pravomoci europarlamentu neustále rostou. Nový legislativní sbor vzešlý z voleb bude v příštích pěti letech formovat evropskou legislativu od oblasti jednotného trhu až po občanské svobody. Jedná se navíc o první volby konané od okamžiku, kdy Lisabonská smlouva v roce 2009 jeho postavení značně posílila.

Parlament má nyní téměř stejně silný hlas v rozhodování o evropské legislativě jako vnitrostátní vlády. Sice nemůže iniciovat legislativu, ale má vliv na výslednou podobu nařízení a směrnic, které navrhuje Komise. V nejbližší době bude Evropská unie rozhodovat o klimatické politice do roku 2030. Výsledná podoba, které europarlament vtiskne svou pečeť, může znamenat miliardové náklady pro členské státy.

Síla parlamentu se ukázala již v době krize. Zatímco členské státy hrály hlavní roli při zastavení dluhové krize, legislativní sbor se zasloužil o zpřísnění regulace a dohledu nad finančním trhem a prosadil silnější základy vznikající bankovní unie.

…účast přesto klesá


Přesto evropské volby stále provází nízká volební účast, která navíc neustále klesá. Dohromady může v druhých největších demokratických volbách na světě (po indických) hlasovat 400 milionů občanů. Patrně to bude ale mnohem méně. Zatímco v prvních volbách do EP v roce 1979 přišlo hlasovat 62 procent oprávněných voličů, v těch posledních v červnu 2009 to bylo jen 43 procent. Čechů přišlo k volbám v roce 2004 i 2009 ještě výrazně méně -28 procent.

Účast u voleb do EP (průměr EU)

Rok voleb

1979   

1984

1989

1994

1999

2004

2009

Účast v %  voličů

61,99

 

58,98

 

58,41

 

56,67

 

49,51

 

45,47

 

43

 


Letos se tak budou napjatě očekávat nejen výsledky jednotlivých stran, ale i celková volební účast, která ukáže, zda evropští voliči dali za pravdu parlamentu a vítězný kandidát bude mít silný argument, proč by jej měli lídři členských států nominovat do čela Komise.

Podle Smluv totiž stále budou předsedu Komise i tentokrát nominovat hlavy členských států. Sejdou se pouhé dva dny po zveřejnění volebních výsledků na neformální večeři v Bruselu. Jméno Barrosova nástupce by však mělo padnout až na summitu 27. června. Například kancléřka Merkelová se již nechala slyšet, že „není žádné automatické spojení mezi kandidáty na šéfa Komise nominovanými v evropských volbách a obsazením tohoto vrcholného postu“.

Pokud se k volebním urnám dostaví méně než minulých 43 procent voličů, dají tím Merkelové za pravdu. Nepotvrdí se totiž tvrzení, že voliči chtějí sami rozhodovat o tom, kdo povede evropskou exekutivu. Novým předsedou Komise by se tak mohl stát kompromisní kandidát, který nebude tak jasně politicky profilovaný jako pět volebních lídrů evropských stran. Opakovala by se tak situace z minulosti, kdy lídři často do vrcholných evropských funkcí vybírali osobnosti, které „nikomu nevadí“.

Autor: Marie Bydžovská, Euroskop

Další články v rubrice

Přehled online akcí a konferencí na probíhající týden

Petr Pospíšil, Euroskop, 29.11.2021