Lucie Priknerová, Euroskop, 20.5. 2014
Průzkumy PollWatch 2014 a Cicero naznačují, že nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu zůstane Evropská lidová strana. Její zisk ale nebude tak velký jako ve volbách 2009. Oba průzkumy poukazují na ztráty EPP, které se mohou pohybovat v řádech desítek mandátů. U socialistů (S&D), druhé nejsilnější frakce, se očekává menší až nulová ztráta.
Odhady zisků
Podle předvolebních průzkumů PollWatch 2014 ze 14. května 2014 by Evropská lidová strana (EPP) v letošních volbách do Evropského parlamentu mohla získat nejvíce poslanecký křesel, konkrétně 212. Evropští socialisté (S&D) by měli o tři křesla méně.
Za dvěma vedoucími frakcemi s větším odstupem následuje Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) s předpokládanými 76 místy v Evropském parlamentu. Euroskeptické frakci Evropa Svobody a Demokracie (EFD), do níž by se mohl opět zapojit britský politik Nigel Farage, přisuzují odhady čtvrté místo a 64 poslanců. Celkem 54 europoslanců by připadlo Skupině konfederace sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL).
Evropští lidovci (EPP) by se 199 křesly dostali na první místo i podle průzkumu společnosti Cicero. Také tento výzkum dává socialistům (S&D) pouze o tři křesla méně. Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) by jako třetí skončila s 83 poslaneckými posty. Skupina konfederace sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) by dostala 54 hlasů, Zelení by pak měli 50 míst.
3 povolební scénáře
Analýza Stefana Vettera pro Deutsche Bank uvádí, že kvůli ztrátám lidovců a jejich možnému přelivu k populistickým stranám bude sestavení parlamentní koalice daleko těžší než v případě předchozích voleb.
Vetter nastiňuje tři možné scénáře vývoje při vyjednávání o nové koalici v Evropském parlamentu. Nadpoloviční většinu mandátů by opět dala dohromady velká koalice lidovců (EPP) a socialistů (S&D), která existuje i nyní a disponuje 459 mandáty (EPP 270 mandátů a S&D 189. Spolupráce obou frakcí vyjadřuje rotace předsedů Evropského parlamentu, kterým byl nejdříve lidovec Jerzy Buzek a později sociální demokrat Martin Schulz.
Druhé dvě možnosti jsou již podle studie méně pravděpodobné. Větší šanci by mohla mít středolevá koalice (S&D, ALDE, Zelení a Zelená levice), kde by se ale museli spojit proevropští socialisté a liberálové s více euroskeptickými levicovými stranami seskupenými v GUE/NGL. Ještě méně pravděpodobná je pravicová koalice lidovců (EPP), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a Evropských konzervativců a reformistů (ECR).
Nová parlamentní frakce
Mnohem dramatičtější je nárůst popularity některých v Evropském parlamentu dosud marginálních subjektů. Vysoké preference si udržuje francouzská Národní fronta vedená Marine Le Penovou, a britská Strana nezávislosti (UKIP) v čele Nigelem Faragem.
Po těchto evropských parlamentních volbách pravděpodobně vznikne nová frakce Evropská aliance pro svobodu (EAF), uvedl tým analytiků VoteWatch Europe v čele se Simonem Hixem. Tato skupina by se mohla sestávat se zástupců francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penové, Wildersovy Nizozemské strany pro svobodu (PVV), Rakouské strana svobodných (FPÖ), Slovenské národní strany (SNS), Ligy severu (LN), belgického Vlámského bloku (VB) a Švédských demokratů (SD).
Výrazným rysem předvolebního období je právě očekávaný vzestup některých z těchto stran, které jsou považovány za extrémistické. Hvězdou eurovoleb by mohla být např. francouzská Národní fronta, která v roce 2009 získala 6,3 procenta, ovšem letos by mohla dosáhnout až na 21 procent, což by znamenalo zisk zhruba 17 europoslaneckých míst, jak uvádí výpočty Yvese Bertonciniho a Valentina Kreilingera pro London School of Economist.
Tito autoři si také všímají britského UKIPu, u nichž by mohl být nárůst téměř šestiprocentní, což by znamenalo hlas od 22 procent voličů Velké Británie a 16 europoslanců, naopak v minulých volbách úspěšná Nizozemská strana pro svobodu by díky 17,1 procentnímu zisku posílila o jednu desetinu hlasů a získala by jednoho europoslance navíc.
Autor: Lucie Priknerová, Euroskop