Marie Bydžovská, Euroskop, 26.5. 2014
I po volbách zůstává nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu Evropská strana lidová (EPP) sdružující středopravá uskupení, která patrně opět utvoří koalici s druhou nejsilnější formací – sociálnědemokratickou Skupinou progresivní levice a demokratů (S&D). V 751místném zákonodárném sboru však oproti minulému složení posílí euroskeptické a populistické strany.
Evropská strana lidová získala 213 europoslanců, Socialistická frakce 190. Dohromady tak budou mít více než polovinu křesel, a patrně stejně jako v minulém období vytvoří velkou koalici. Volby tak udržely vedení proevropských stran. Nicméně oproti končícímu parlamentu budou dvě největší frakce společně držet o 46 míst méně.
Politické zemětřesení. Ale ne všude
Přesto nebude nový europarlament stejný jako ten odcházející. Oproti posledním pěti letům v něm výrazně posílí euroskeptické a populistické hlasy. Celkem 64 křesel bude patřit politikům, jejichž strany dosud v europarlamentu nezasedaly a nejsou spojeny s žádnou stávající frakcí. Velká část z nich připadá nacionalistický či protievropským uskupením, která v některých zemích osmadvacítky zaznamenala nevídaný volební úspěch.
Největší šok, který německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung označil titulkem „Politické zemětřesení“, způsobilo vítězství krajně pravicové Národní fronty vedené Marine Le Penovou ve Francii, kde získala 26 procent hlasů.
Přesto budou moci euroskeptici ovlivnit hlasování zákonodárného sboru jen omezeně. Dohromady by protievropské strany mohly mít asi pětinu všech hlasů, a to pouze pokud by se všichni nově zvolení nezařazení poslanci přidali k již existujícím euroskeptickým frakcím. K těm se zatím řadí otevřeně euroskeptická Evropa svobody a demokracie (EFD), kam patří třeba Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), a Evropští konzervativci a reformisté (ECR), mateřská frakce k unii kritické ODS.
Konec nudy ve Štrasburku?
Ačkoliv nebudou mít protievropské strany dostatečné síly, aby protlačily své návrhy, budou slyšet více než dosud. Profesor evropské politiky na London School of Economics, Simon Hix, okomentoval budoucí složení evropské exekutivy tím, že Evropský parlament bude kvůli nárůstu zastoupení populistických stran „mnohem více polarizovaný“.
Jeho slova potvrzuje komentář deníku Financial Times s příznačným názvem „Evropská nová babylonská věž“. Europarlament podle něj bude „hlasitější, neklidnější, více matoucí a bude náročnější s ním spolupracovat“.
Optimističtěji se na budoucnost dívá německý Süddeutsche Zeitung. Podle něj může skutečnost, že poprvé budou ve Štrasburku ve významné míře zastoupeni antievropané, znamenat pro EU i přínos. „Nuda, která byla dosud spojována s Evropským parlamentem, tak bude pryč. Evropa se bude muset přímo ve svém demokratickém centru bránit proti těm, kdo její smysl zpochybňují,“ uvádí.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop