Marie Bydžovská, Euroskop, 3.6. 2014
Hlavním kandidátem na předsedu Evropské komise je zatím stále Jean-Claude Juncker. Někteří premiéři se ale proti němu postavili a v evropském tisku se již objevují spekulace, že by mohl na uvolněný post po José Manuelu Barrrosovi nastoupit někdo jiný. Přečtěte si, jaká jsou nejčastěji zmiňovaná jména.
Christine Lagardeová
Žebříčku vévodí šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová, o které se jako o možné nové předsedkyni Komise mluvilo již před evropskými volbami. Stejně jako Jean-Claude Juncker patří k Evropské straně lidové, která celoevropské volby vyhrála. Jak z pozice ministryně financí, tak z křesla šéfky vlivné mezinárodní instituce musela řešit problémy eurozóny a potřebné zkušenosti s evropskou politikou a řešením sporů jí tedy rozhodně nechybí.
A oproti jiným kandidátům nemá současná šéfka MMF mnoho oponentů. Pro Brity bude proreformní Lagardeová přijatelnější než bývalý dlouholetý šéf euroskupiny Juncker. Se zastánkyní volného trhu a omezování regulační zátěže bude moci David Cameron najít v mnoha bodech společné zájmy. Také Francie jí asi nebude cestu do čela evropské exekutivy blokovat, i když v současnosti v Elysejském paláci vládnou socialisté.
Zajímavě se vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová po jednání hlav států a vlád EU minulé úterý. Na dotaz, zda padla při diskuzi o nástupnictví po Barrosovi i jiná jména než Junckerovo, se vyjádřila mimo jiné tak, že by „mohla být brána v úvahu i rovnoprávnost mužů a žen“, což by nominaci Lagardeové nahrávalo.
Christine Lagardeová (foto: čtk)
Jyrki Katainen
Šéfka MMF nicméně není oficiálně navrženou kandidátkou a nikdy se tedy ani nevyjadřovala, zda by o daný post stála. To další z politiků, o nichž se v této souvislosti mluví, dal jasně najevo, že by v čele Komise stál rád. Je jí současný finský premiér Jyrki Katainen. Teprve 43letý politik, který je ze stejné politické rodiny jako Juncker, podlehl o 19 let staršímu lucemburskému expremiérovi v březnových primárkách. Při nich bojovali o nominaci na oficiálního kandidáta lidovců na šéfa Komise také lotyšský expremiér Valdis Dombrovskis a komisař Michel Barnier z Francie.
Jyrki Katainen (foto: Finich government/Flickr)
Michel Barnier
A ani Barnierovo jméno ještě nezmizelo z mediálních spekulací. Francouzský deník le Monde v pátek napsal, že Komisař pro vnitřní trh by se mohl objevit jako „kompromisní kandidát“ na předsedu Komise. Podle francouzských redaktorů by Velká Británie proti Barnierovi nic nenamítala, protože při přípravě veškeré legislativy regulující finančnictví bral v úvahu postoje londýnského City. Považují jej za osobu, kterou Britové přijmou spíše než Lagardeovou.
Michel Barnier (fot: čtk)
Helle Thorning-Schmidtová
A želízka v ohni mají i socialisté, kterým vítězství při volbách do Evropského parlamentu uniklo jen o čtyři procenta. Předsedkyní Komise by se mohla stát dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová. Její fotka na konci minulého roku zaplavila obálky prestižních deníků po celém světě. Tenkrát to ale nemělo s možnou kandidaturou do čela Komise, ani s Evropskou unií, nic společného. Proslavilo jí selfie s jejím britským protějškem Davidem Cameronem a americkým prezidentem Barackem Obamou s pohřbu Nelsona Mandely.
Thorning-Schmidtová by mohla jako šéfka Komise být pro Camerona přijatelná nejen díky společné fotografii, ale kvůli její podpoře volnému obchodu, sdíleným obavám o roli zemí neplatících eurem v osmadvacítce a tlaku na omezení benefitů pro imigranty, kterému oba čelí na domácí půdě.
Helle Thoring-Schmidt (foto: Audiovisual Service EU)
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop