Marie Bydžovská, Euroskop, 16.7. 2014
Lídři členských států EU dnes sejdou v Bruselu na mimořádném summitu. Na programu budou mít výběr nástupce Catherine Ashtonové na pozici Vysokého představitele EU pro zahraniční politiku a rozhodnutí o obsazení postu předsedy Evropské rady po Hermanu Van Rompuyovi. Patrně též budou diskutovat o rozdělení portfolií v Evropské komisi.
Podle diplomatického zdroje serveru Euobserver „pokud bude možná dohoda o všech funkcích, tak jí lídři přijmou. Jinak se rozhodne pouze o Vysokém představiteli.“ Mandát šéfky unijní diplomacie Ashtonové i předsedy Evropské rady Van Rompuye vyprší v listopadu. Avšak Vysoký představitel pro zahraniční politiku je současně místopředsedou Komise, a proto se musí účastnit říjnových slyšení kandidátů na komisaře v Evropském parlamentu.
Herman Van Rompuy, který vyjednávání o obsazení evropských postů řídí, proto trvá na požadavku, že nový „ministr zahraničí EU“ musí být vybrán již na středečním summitu.
Pobaltí a Polsko odmítají italskou kandidátku
Nejžhavější kandidátkou na tento post je italská ministryně zahraničí Federica Mogheriniová. Avšak nominace levicové političky zdaleka není jistá. Proti se staví pobaltské země a Polsko.
Významný zdroj z pobaltských zemí řekl pro server Euobserver, že jeho země „není spokojená s kandidaturou Mogheriniové“. „Má málo zkušeností a absolutně žádné s východním sousedstvím. Nedokážeme pochopit, proč se rozhodla, aby její první cesta za italského předsednictví směřovala do Moskvy na setkání s ruským prezidentem Putinem,“ dodal.
Bulharská komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgieva. Bude nástupkyní Catherine Ashtonové? (foto: Facebook)
Levicová politička stojí v čele italské diplomacie teprve od února. Objevuje se proto proti ní opozice i v Evropském parlamentu, který musí složení Komise (a tedy i Vysokou představitelku pro zahraniční politiku) schválit. „Máme vybírat podle schopností a zkušeností nebo podle politické barvy a pohlaví?“ Touto otázkou okomentoval pro Financial Times její nominaci významný středopravicový europoslanec.
Její jmenování však podporují dvě významné politické síly socialistického tábora – italský premiér Matteo Renzi a francouzský prezident Francois Hollande.
Podle Financial Times pokud bude zablokována kandidatura Morgherinové, nebude reálné, aby byli zvoleni kandidáti s opačným postojem, tedy zastánci tvrdé linie vůči Rusku. Do Bruselu by se tím zavřely dveře polskému ministru zahraničí Radoslawu Sikorskému a jeho švédskému protějšku Carlu Bildtovi.
Velké naděje proto diplomati připisují současné bulharské komisařce Kristalině Georgievě jakožto kompromisní kandidátce. Na postu komisařky pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc uspěla a její výhodou je i skutečnost, že je ženou a se spíše technokratickým než politickým profilem.
Evropská rovnováha
Politická příslušnost osobnosti v čele diplomacie EU ovlivní i obsazení dalších vysokých postů. V Unii platí pravidlo, že při rozdělování důležitých křesel by měla platit rovnováha mezi různými politickými proudy.
Pokud by post získala Georgieva, která je stejně jako příští předseda komise Jean-Claude Juncker z pravicového tábora, vedení Evropské rady by mělo připadnout levici. Její nejvýraznější kandidátkou je dánská premiérka Helle Thorning-Schmidtová.
Proti ní se však staví Francois Hollande, jelikož nesouhlasí s tím, že vedení eurosummitů by připadlo političce ze země, která neplatí eurem. Podle portálu Euobserver by tak mohli evropští lídři rozhodnutí o vedení Evropské rady odložit na příští summit.
Kromě dvou zmíněných vrcholných pozic patrně bude na summitu ve hře i rozdělení strategických portfolií v Komisi. Velké státy již daly jasně najevo své preference. Německo by chtělo telekomunikace, Francie usiluje o ekonomický post, Polsko by mělo zájem o energetiku a Británie o obchod.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop