Petr Zenkner, Euroskop, 17.12. 2014
Asi mediálně nejzajímavější bylo na středečním zasedání Evropského parlamentu hlasování o uznání palestinské státnosti. Nejdůležitější pak schválení rozpočtu EU na rok 2015.
Evropský parlament podpořil uznání palestinské státnosti a řešení založené na existenci dvou států, tedy Palestiny a Izraele. V usnesení zároveň vyzval k pokračování mírových rozhovorů. Rezoluce je pouze symbolická. Rozhodnutí o uznání Palestiny zůstává nadále záležitostí jednotlivých členských států EU.
Kompromis mezi frakcemi
Text prohlášení je kompromisem, na kterém se europoslanci shodli po složitých jednáních. Nejde o podporu okamžitého uznání palestinského státu, což v minulých týdnech učinily parlamenty některých zemí Evropské unie.
Psali jsme v článcích
Francouzský parlament hlasoval o Palestině
Proč Švédsko uznalo Palestinu
Někteří europoslanci původně požadovali, aby europarlament coby jediný vrcholný orgán EU volený přímo jejími občany k témuž vybídl členské státy. Kompromisní návrh, na kterém se dohodlo pět ze sedmi politických skupin v EP, se ale tomuto požadavku vyhnul.
Evropský parlament „v zásadě podporuje uznání palestinské státnosti a řešení založené na existenci dvou států a domnívá se, že souběžně by se měly rozvíjet mírové rozhovory, v nichž je třeba dosáhnout pokroku,“ stojí v textu usnesení, jehož návrh byl zveřejněn pár hodin před samotným hlasováním. V něm jej podpořilo 488 europoslanců, 88 bylo proti a 111 se zdrželo.
Plné znění usnesení o Palestině
Europarlament měl o uznání Palestiny hlasovat již v listopadu. Kvůli neshodám ale hlasování odložil. Socialisté, zelení a krajní levice tehdy chtěli vyzvat členské státy k uznání palestinské státnosti. Největší skupina v EP, kterou je Evropská lidová strana, ale tlačila na to, aby taková možnost byla spojena s otázkou mírových rozhovorů.
„Evropský parlament tímto hlasováním odmítnul bezpodmínečné uznání Palestiny bez současné návaznosti na mírové rozhovory,“ řekl předseda zahraničního výboru EP Elmar Brok z lidovecké frakce.
Čeští europoslanci o Palestině
„Oceňuji úsilí napříč politickým spektrem se shodnout na všeobecně přijatelném textu. Výsledkem je usnesení, které je v některých částech z mého pohledu vágní či ambivalentní… jsem rád, že Evropský parlament, oproti některým očekáváním, nepřijal znění o ,,uznání“ Palestiny,“ uvedl europoslanec Pavel Telička (ANO) ve vyjádření, které sdílel na svém Twitteru.
Podle europoslance Jana Zahradila (ODS) ale takové rezoluce EP jen přilévají olej do ohně. „Není to absolutně jeho pravomoc ani zodpovědnost, aby členským státům něco podobného doporučoval. Proto – už z principiálních důvodů – je zapotřebí takovou rezoluci odmítnout. Namísto debat o palestinské státnosti by se měli europoslanci věnovat tomu, zda nejsou z rozvojových fondů Evropské unie podporováni teroristé,“ napsal na Facebooku.
Evropský poslanec Pavel Poc (ČSSD) ze socialistické frakce uvedl, že poslanci za ČSSD zvolení do EP hlasovali pro vyjednaný kompromis, ve kterém jde uznání palestinské státnosti „ruku v ruce s vývojem mírového procesu“.
EU má rozpočet na rok 2015
Evropský parlament ve středu dále schválil rozpočet Evropské unie pro příští rok. Parlamentní vyjednávači a členské státy se na něm předběžně dohodli začátkem prosince. Europarlament svůj souhlas podmínil tím, že Komise navrhne, jak dostat pod kontrolu bobtnající objem neproplácených faktur vůči firmám či organizacím v členských státech.
Kompromisní rozpočet, na kterém se zástupci členských států EU a parlamentu shodli na poslední chvíli až v pondělí 8. prosince, nakonec dosahuje 145,3 miliardy eur v prostředcích na závazky a 141,2 miliardy eur na platby.
Závazky představují odhodlání EU financovat budoucí útraty, platby vyjadřují očekávání, kolik bude ten rok skutečně potřeba vydat peněz. Více peněz se europarlamentu podařilo zajistit pro malé a střední podnikatele, na vzdělávací programy nebo na výzkum a humanitární pomoc.
Europoslanci tradičně složitá jednání o unijním rozpočtu letos spojili s otázkou nedoplatků pro dodavatelské firmy nebo organizace, kteří tak mohou mít problémy s hotovostí. Stále více faktur se totiž na konci roku vyúčtovává až v roce následujícím. V roce 2010 to bylo pět miliard eur, letos již více než 23 miliard eur.
Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), který se na vyjednávání rozpočtu spolupodílel, je současný rozpočet velmi dobrý a pomůže k nastavení růstu a rozvoji inovací v Evropě. „Dlouho to vypadalo, že rozpočet skončí fiaskem. Některé státy odmítaly uznat své závazky a doplatit peníze za rok 2014. To by vedlo k prohlubování schodku rozpočtu,“ uvedl Zdechovský. „Za důležité považuji, že současný rozpočet stabilizuje stav nezaplacených účtů. I sama Evropská unie musí včas platit všechny faktury,“ dodal.
Autor: Petr Zenkner, Euroskop