Marie Bydžovská, Euroskop, 13.1. 2014
Evropu čeká v roce 2015 řada důležitých volebních klání. Připravili jsme přehled těch, které by vám neměly uniknout.
Lakmusový papírek pro Le Penovou
Ve Francii se na konci března budou konat regionální volby. Patrně se na nich odrazí i otřes, který francouzské společnosti způsobil teroristický útok na redakci magazínu Charlie Hebdo. Je možné, že dále poroste podpora krajní pravice.
Výsledky hlasování napoví mnohé o budoucích politických šancích Marine Le Penové, jejíž populistická Národní fronta překvapila vítězstvím v květnových evropských volbách. Místní volby ale budou důležitým indikátorem i pro socialistického prezidenta Francoise Hollanda, jehož popularita se propadla na rekordně nízkých 15 procent.
Stejný měsíc se bude rozhodovat o regionálních reprezentacích v Nizozemí. Výsledky nepřímo ovlivní složení Senátu. Vládní strany mohou přijít v této legislativní komoře o většinu, což by mělo těžké následky pro vládu Marka Rutteho. Také v Nizozemsku sílí protievropská a protiislámská Strana pro svobodu vedená Geertem Wildersem. Ten navrhuje zastavení imigrace z muslimských zemí a vystoupení země z Schengenské zóny volného pohybu.
Alexis Tsipras. Vyzyvatel (foto: čtk)
Odejde Řecko z eurozóny?
Zatímco ve výše zmiňovaných zemích sklízí úspěchy krajní pravice, ve dvou zemích, které patří mezi nejhůře zasažené krizí, nevídaně sílí levice. V předčasných volbách v Řecku, vypsaných na 25. ledna, má velkou naději na vítězství opoziční uskupení Syriza. Průzkumy mu připisují okolo 28 procent hlasů, oproti 25 procentům pro druhou, konzervativní Novou demokracii.
Syriza slibuje zmírnění dosavadních úsporných opatření dojednaných s mezinárodními věřiteli. Mimo jiné třeba odpuštění části řeckého státního dluhu, okamžité navýšení veřejných výdajů minimálně o 4 miliardy eur nebo zmírnění rozpočtových pravidel v EU. Strana se ve svém programu zavázala také ke zvýšení minimální mzdy na 751 eur měsíčně (průměrná mzda činí 1004 eur) a znárodnění řeckých bank, velkých podniků z oblasti infrastruktury, služeb a energií a soukromých lékařských zařízení.
Vyhlídky, že Řecko nebude dodržovat podmínky sjednané s mezinárodními věřiteli, se ale nelíbí zahraničním věřitelům ani investorům. Burza v Aténách za poslední měsíc ztratila 24 procent a znovu se začalo otevřeně mluvit o možném odchodu země z eurozóny.
Podle informací deníku Bild se na možný konec členství Řecka v eurozóně připravuje i německá vláda. Asi nejostřeji se vyjádřil Michael Fuchs, šéf parlamentní frakce křesťanských demokratů kancléřky Merkelové. V rozhovoru pro list Rheinische Post řekl: „Časy, kdy jsme museli Řecko zachraňovat, skončily. Už tu není žádný prostor pro politické vydírání. Řecko již pro euro není systémově důležité.“
Španělské politické zemětřesení
Volební klání čeká tento rok i další dvě země, které byly nuceny požádat o pomoc mezinárodní věřitele a následně přijmout úsporný program kontrolovaný tzv. Trojkou. Na podzim budou lidé hlasovat v Portugalsku, kde se očekává, že nejostřejším tématem kampaně bude podobně jako v Řecku diskuze o dopadech úsporných opatření a dále se volby ponesou i ve stínu korupčních skandálů.
Na závěr roku proběhnou ve Španělsku volby, které mohou vyvolat největší politický zlom za dlouhou dobu. Pokud se nezmění nálady voličů, zvítězí strana Podemos (Můžeme), která vznikla teprve na počátku roku 2014. Ve volebních průzkumech se jí podařilo předstihnout dvě tradičně nejsilnější strany opoziční socialisty a vládní lidovce. Podle listopadového výzkumu deníku El País by s více než 27 procenty předčila druhé socialisty.
V jejím čele stojí charismatický 36letý profesor politologie Pablo Iglesias. Podemos vyrostla na dědictví hnutí „Indignados“ z let 2011 a 2012, kdy zemí otřásaly mohutné demonstrace mladých lidí. Ti protestovali proti nezaměstnanosti a sociální nerovnosti. Podobně jako Syriza slibuje i Podemos konec tvrdých škrtů a odpuštění části státního dluhu.
David Cameron. Obhájí? (foto: čtk)
Bude Británie stále členem EU?
Nadcházející rok ukáže mnohé i o budoucnosti Velké Británie a zvláště jejím vztahu s Evropskou unií. Ministerský předseda David Cameron slíbil vyjednat s ostatními členy Evropské unie návrat některých pravomocí zpět z Bruselu. Navrhuje například opatření omezující přistěhovalectví z ostatních zemí osmadvacítky, aby zamezil zneužívání britského sociálního systému.
Cameron se také zavázal, že pokud jeho konzervativci zvítězí ve volbách do Dolní sněmovny vypsaných na 7. května, uspořádá nejpozději v roce 2017 na základě nově dojednaných podmínek referendum o setrvání Británie v Unii.
Květnové volby tak mohou otevřít dveře k odchodu Británie z EU. Zmiňované referendum totiž prosazují dvě ze tří nejfavorizovanějších stran – vedle konzervativců i Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle průzkumů agentury YouGov odchod z EU momentálně upřednostňuje mírná většina voličů.
David Cameron se vyjádřil, že si stále přeje setrvání Británie v EU, ale že nebude moci „nic vyloučit“, pokud nedosáhne změn, které požaduje. Oproti němu UKIP se netají, že si vystoupení z osmadvacítky přeje.
Euroskeptické straně vedené Nigelem Faragem dlouhodobě rostou preference. Nejenže se stala vítězem evropských voleb, ale získala při doplňovacích volbách své první dva poslance v Dolní sněmovně Parlamentu. Rostoucí preference UKIP tak dostávají pod tlak i Camerona, aby zaujal vůči Unii tvrdý postoj.
Nadcházející hlasování se jeví jako nejtěsnější volební souboj v moderních dějinách země. Předvolební průzkumy dávají malý náskok hlavní opoziční Labouristické straně, ale podle mnoha analytiků žádná strana nejspíš nezíská většinu. To možná povede k další koaliční vládě dvou či dokonce tří stran. V současnosti vládnou konzervativci v koalici s proevropskými liberálními demokraty.
Polsko bez Tuska
Jedni z nejhlasitějších odpůrců snahy Davida Camerona omezit imigraci do Británie a přístup přistěhovalců k sociálním dávkám se ozývají z Polska. „Existuje červená čára, jejíž překročení nemůžeme dovolit, a touto čarou je diskriminace občanů EU. Rozhodující je, že nenastal čas pro nějakou změnu (unijní) smlouvy, nadto žádná taková změna není potřebná,“ komentoval v britském listu The Independent Cameronovy návrhy polský státní tajemník pro EU Rafal Trzaskowski. Dodal, že je přesvědčen, že imigranti z EU žijící v Británii dávají Londýnu svými daněmi více peněz, než dostávají na dávkách.
Polsko však s Británií na politické scéně sdílí více styčných bodů, než by se na první pohled mohlo zdát. V říjnu jej taktéž čekají parlamentní volby. Podobně jako v Británii i na tamní politické scéně posilují euroskeptické nálady. K moci by se tak po dvou obdobích vlád vedených Občanskou platformou mohla vrátit strana Právo a spravedlnost v čele s Jaroslawem Kaczynskim, která upřednostňuje volnější evropskou integraci.
Polské proevropské síly dosáhly velkého vítězství, když se dnes již bývalý polský premiér Donald Tusk stal od 1. prosince předsedou Evropské rady. Na druhou stranu ale oslabila Tuskova Občanská platforma, která ztratila významnou osobnost ve svém čele.
Helle Thoring-Schmidt. V nesnázích (foto: čtk)
Vzestup nordického populismu
Důležité volby jsou plánované i v dalších státech EU. Hlasovací lístky vhodí voliči do uren ve třech severských státech – v březnu v Estonsku, v dubnu ve Finsku a v září v Dánsku. V Estonsku se žádné politické zemětřesení neočekává a patrně se do parlamentu nedostane ani žádná euroskeptická strana. Ve Finsku podle aktuálních preferencí získá euroskeptická Finská strana vedená Timo Soinim (dříve Praví Finové) okolo 14 procent.
Napínavé budou dánské volby plánované na září. Vládní socialisté v čele s premiérkou Helle Thorning-Schmidtovou setrvale ztrácí elektorát a naopak protiimigrantská Dánská lidová strana boduje a v některých průzkumech dokonce obsadila s 21 procenty vítěznou první příčku.
Think tank Open Europe dokonce píše o vzestupu nordického populismu jako o jednom ze zásadních trendů roku 2015. Poukazuje přitom i na Švédsko, které se jen těsně vyhnulo předčasným volbám, a v kterém nevídaně sílí radikálně pravicoví Švédští demokraté.
Autor: Marie Bydžovská, Euroskop